Pomník svatého Václava

sdílet

Josef Václav Myslbek dal Praze místo, kde se píší dějiny.

Jezdecký pomník českého vévody a zemského patrona, svatého Václava v nadživotní velikosti, se okamžitě stal symbolickým středem metropole. Právě tady se setkávají dějinné události, stejně jako obyčejní Pražané i návštěvníci města. Až si u něj budete na Václavském náměstí dávat sraz, vězte, že ho vytvořil zakladatel moderního českého sochařství Josef Václav Myslbek.

Myslbek toto svoje životní dílo tvořil více než třicet roků a několikrát jej přepracoval. Přílbu, meč a drátěnou košili na pomníku Myslbek modeloval podle skutečné Václavovy zbraně i zbroje, jež se dodnes dochovaly v pokladnici katedrály svatého Víta. Svatého Václava na koni doplňují čtyři sochy stojících českých zemských světců: Ludmily, Anežky. Vojtěcha a Prokopa. Posledně jmenovaného Myslbek ztvárnil jako svůj autoportrét. Všechny sochy jsou odlité z bronzu, kamenný podstavec je z tmavě hnědé žuly. Celé sousoší měří na výšku až ke špičce kopí 7,2 metru. Samotný svatý Václav na koni váží skoro 6 tun.

Českého knížete Václava znají lidé po celém světě, aniž by tušili, že právě on je hrdinou slavné vánoční koledy Good King Wenceslas. Do světové kultury však pronikl i Václavův pražský pomník. Už v humoristickém románu anglického spisovatele Jeroma Klapky Jeroma „Three Men on the Bummel“ z roku 1900, tedy o tři roky dříve, než byl pomník slavnostně odhalen, pomohl svatý Václav napravit kamaráda George, který si v Praze až příliš oblíbil plzeňské pivo.

Socha Sv. Václava, Václavské náměstí | Foto: Prague City Tourism

Pomník svatého Václava se stal nejen pohledovou dominantou nejrušnějšího pražského náměstí, ale také přirozeným centrem dění. Právě zde 28. října 1918 před shromážděným davem kněz Isidor Zahradník vyhlásil samostatný československý stát. Tady se už přes sto roků konají masové demonstrace pro i proti aktuálnímu režimu. Nedaleko odsud se v lednu 1969 na protest proti okupaci země sovětskou armádou upálil student Jan Palach. V listopadu 1989 se pomník svatého Václava stal krystalizačním jádrem demonstrací během Sametové revoluce, jež vedly k pádu železné opony.

Václavův pomník si však oblíbili také obyčejní milenci, přátelé i návštěvníci Prahy jako nejčastější místo setkávání, a to podle nálady buď u hlavy, nebo pod ocasem Václavova koně.

Josef Václav Myslbek zemřel v rodné Praze týden před svými 74. narozeninami a je pohřben na vyšehradském Slavíně ve společné hrobce vynikajících osobností české kultury. Jen pár kroků od čtveřice Myslbekových monumentálních sousoší na motivy českých legend, které sem byly přeneseny z Palackého mostu přes řeku Vltavu po ničivém americké náletu na Prahu v únoru 1945. Až si tam zajdete na procházku, sami uvidíte, jak věrně hlídají místo odpočinku svého tvůrce.

získejte od nás pravidelné novinky a tipy na dění v praze

Zadaný e-mail má špatný formát

* odesláním souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Smazat logy Zavřít