křesťanská praha Praha byla ve středověku vystavěna jako nebeský Jeruzalém, město míru a harmonie, které má obstát i tváří v tvář chaosu. Proto tu kostely, kláštery, hradby, Karlův most i Karlova univerzita tvoří promyšlený celek, kdy architektura, víra, vzdělanost i moc jsou jeden organismus. Relikvie rozmístěné po městě jsou duchovním opevněním Prahy. A za tímto řádem stál císař Karel IV., pro nás Čechy největší osobnost našich dějin. Možná právě proto se do Prahy tak snadno zamilujete, protože je to město, které má světu připomínat řád, smysl a naději i v době krizí. stránka světci a světice Začtěte se do příběhů svatých, jejichž morální poselství vedlo v dávných dobách k výstavbě skvostných chrámů a katedrál, které zdobí naše překrásné město dodnes. stránka Kostely a kláštery Stověžatá Praha je prodchnutá mystickou energií svých chrámů a kostelů, jejichž rozmanité věže a kupole utvářejí neopakovatelné panorama. Duchovním srdcem země je velkolepá katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kde se nacházejí hroby českých králů a světců. Sem císař Karel IV. soustředil jednu z největších evropských sbírek svatých relikvií a zajistil tak městu i své zemi nejvyšší duchovní ochranu. stránka Poutní cesty Putování po dávných posvátných trasách hluboce oslovuje i člověka dnešní doby. Je příležitostí vykročit ze začarovaného kruhu každodennosti a povznést svou duši. Pouť je formou meditace, k níž přispívají přírodní scenérie i lidé, které poutník na své cestě potkává. Vydejte se s námi do památné kulturní krajiny Prahy a jejího okolí s množstvím kostelů a kaplí, soch, pramenů a zázračných míst. stránka Nebeský Jeruzalém Karla IV. Když se Karel IV. rozhodl někdy po roce 1340 založit Nové Město pražské, věnoval jeho plánování a koncepci velkou pozornost. Byl si vědom toho, že se získáním pozice císaře Římské říše se Praha stává jejím sídelním městem a měla by tedy být rovna Římu, a to i duchovním významem. Jako věřící křesťan se Karel IV. obrátil k biblické vizi Nového Jeruzaléma, obrazu nebeského města z Janovy Apokalypsy. Ostatně vše, co Karel IV. dělal, se vždy nějakým způsobem vztahovalo k věčnosti. stránka Pražské Jezulátko Zázračné dítě, které uzdravuje. Svatovítský poklad — Duchovní opevnění města Katedrálu sv. Víta zná v Praze každý. Málokdo ale tuší, že se v její klenotnici ukrývá poklad světového významu: soubor 400 relikvií a mistrovských děl, který v sobě nese příběh Prahy na globální duchovní mapě. V jediné kolekci tu najdete například část Mojžíšovy hole, relikvie biblických patriarchů včetně Abraháma, Izáka a Jákoba, kříž s částí Kristovy bederní roušky nebo zlatý ostatkový kříž Českého království, od roku 1527 používaný při korunovacích českých králů. Svatovítský poklad však není jen seznamem cenností. Je příběhem nebeského Jeruzaléma, v nějž chtěl Karel IV. Prahu proměnit, a všechny tyto ostatky ji měly chránit před chaosem, hříchem a zlem. Poklad je navíc výjimečný tím, že není trvale vystaven. Když se jeho části objeví ve vitrínách, jako třeba nyní na výstavě Fragmenty paměti, je to vždy velká událost. Až se poklad znovu zpřístupní, určitě se přijeďte nechat překvapit tím, co všechno Praha skutečně má. Kořeny pokladu sahají hluboko. Tradice připomíná, že sv. Václav získal roku 929 relikvii sv. Víta a nechal kvůli ní vystavět rotundu na Pražském hradě. Právě odtud se začal chrámový poklad postupně rozrůstat. O jeho největší rozkvět se však postaral římský císař a český král Karel IV. Ten na rané svatováclavské základy navázal velkoryse a systematicky. Relikvie pro něj nebyly kuriozity, ale promyšlená mapa posvátné paměti a duchovní ochrana města i Svaté říše římské. Karel měl k dispozici mimořádnou síť kontaktů. Jednal s papežskou kurií, udržoval diplomatické vazby na Byzanc i na francouzský dvůr a pohyboval se v okruhu raných humanistů; korespondenci vedl například s Francescem Petrarcou. Tahle kombinace moci, diplomacie a kultury vysvětluje, proč se v Praze mohl sejít soubor, který dnes působí až nepravděpodobně: relikvie světců z mnoha zemí, korunovační artefakty, relikviáře špičkové zlatnické práce, a dokonce i památky, které se pojí k biblickým postavám Starého zákona. Mezi nejvzácnější artefakty Svatovítského pokladu patří nenápadný rámový relikviář ze zlaceného stříbra, který obsahuje šest kosterních pozůstatků. Dvě zlaté manžety nesou přímo nápisy Izák a Jákob. Tradice těchto relikvií se váže k Hebronu a jeskyni patriarchů, kde měli být patriarchové pohřbeni. K nám do Prahy se relikvie dostaly přes Konstantinopol, odkud je byzantský císař Jan V. Paleolog patrně věnoval Karlovi IV. coby svému západoevropskému protějšku, císaři Svaté říše římské. Zlatnické uchycení ostatků navíc nápadně připomíná práce pražských zlatníků z doby Karla IV., kteří byli vyhlášenými mistry. Zdá se tedy, že tyto ostatky se v Praze ocitly koncem 60. let 14. století, kdy se v evropské diplomacii setkávaly zájmy papežského dvora, Svaté říše římské a Byzance. Druhou výjimečnou památkou je část Mojžíšovy hole, symbolu spojeného s jednou z nejvýznamnějších postav biblických dějin, kterou uznávají židovství, křesťanství i islám. Její konkrétní cesta do Prahy zůstává otevřená. Právě to ale vytváří zvláštní napětí: jde o relikvii, která nese ozvěnu Konstantinopole i královských kaplí západní Evropy a do Karlovy Prahy mohla doputovat buď díky vazbám na francouzské příbuzenstvo, nebo díky kontaktům s byzantským dvorem. zobrazit více zobrazit méně stránka Relikviář biblických patriarchů Šest kosterních pozůstatků se nachází v nenápadném rámovém relikviáři ze zlaceného stříbra. Jsou uchyceny do zlatých manžet, dvě z toho s nápisy Izák a Jákob. K těmto patriarchům náleží i Abrahám, otec a děd dříve zmíněných. stránka Část hole proroka Mojžíše Mojžíš je jednou z nejvýznamnějších postav izraelského národa a Starého zákona. Podle Bible to byl náboženský a vojenský vůdce, starozákonní prorok a vykladač zákona, kterému je tradičně připisováno autorství Tóry – prvních pěti knih Tanachu: Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. současné umění Fragmenty paměti — Svatovítský poklad v zrcadle současného umění 27. 3. 2026—26. 7. 2026 Pražský hrad — Jízdárna Pražského hradu cizojazyčné mše V pražských kostelích můžete navštívit mše v různých jazycích. Bohoslužby v angličtině probíhají v kostele Panny Marie Vítězné (kostel Pražského Jezulátka). Na stejném místě zaznívá i španělština a italština. U sv. Tomáše celebrují španělsky, portugalsky a filipínsky. Italština je jazyk, který můžete dále slýchat v kostele sv. Kříže. Pokud chcete zažít mši ve francouzštině, navštivte kostel sv. Jiljí. Tam se slouží mše také v polštině a latině. Němčinu pak naleznete v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. A bohoslužby v ukrajinském jazyce probíhají v katedrále sv. Klimenta. sakrální stavby Kostel Panny Marie Vítězné (Kostel Pražského Jezulátka) Malá Strana sakrální stavby Kostel sv. Tomáše Malá Strana sakrální stavby Kostel sv. Kříže Nové Město sakrální stavby Kostel sv. Jiljí Staré Město sakrální stavby Kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce Nové Město sakrální stavby Katedrála sv. Klimenta Staré Město židovská praha Židovská Praha není jen jednou z nejlépe zachovaných židovských čtvrtí Evropy. Je především živou komunitou, která je v Praze doma už od 10. století a bytostně patří k její duši. Starý židovský hřbitov má zvláštní kouzlo ticha a času. Odpočívá tu i rabi Löw, tvůrce Golema, jehož ostatky údajně střeží půda Staronové synagogy. Jen kousek od ní, pod hodinami, které jdou pozpátku, vyrůstal i Franz Kafka. Spisovatel, který světu pojmenoval český smysl pro absurditu, ten zvláštní dar přežít těžké věci s nadhledem stránka Staronová synagoga, místo odpočinku mýtického Golema Staronová synagoga je jedna z nejstarších dosud funkčních synagog v Evropě. Její návštěva je nezapomenutelnou cestou do hlubin času a do samotného srdce pražského židovství. Podle pověsti je na půdě synagogy ukryto hliněné tělo golema, stopy po něm však dosud nebyly nalezeny. sakrální stavby Staronová synagoga Josefov sakrální stavby Jeruzalémská synagoga (Jubilejní) Nové Město muzea Židovské muzeum v Praze — Maiselova synagoga Josefov muzea Židovské muzeum v Praze — Španělská synagoga Josefov muzea Židovské muzeum v Praze — Pinkasova synagoga Josefov mystická místa a pražské legendy Praha fascinuje svět i svou neviditelnou vrstvou. Senzitivní lidé mluví o silných energetických centrech a o ose mezi Pražským hradem a Vyšehradem, která město nabíjí klidem i husí kůží. Umělci ji po generace popisují jako magickou metropoli Evropy, místo, kde je hranice mezi realitou a legendou nezvykle tenká. Pod dlažbou se vypráví o podzemních chodbách, ve věžích žijí pověsti a rudolfínská Praha dodnes připomíná dobu alchymistů. Koneckonců, jméno Praha si někteří lidé vykládají jako práh, tedy přechod do jiné dimenze. stránka Černá madona střeží tajemství templářů K magickým místům Prahy patří kubistický dům U Černé Matky Boží na rohu Ovocného trhu a Celetné ulice. Dřevěná socha černé madony na nároží domu je dávným symbolem řádu templářů, který měl poblíž svou podzemní svatyni. Pod domem se kříží prastaré podzemní chodby, které skrývají dosud neodhalená tajemství. stránka Gejzír pozitivní energie v Panenském Týnci Mystický prostor nikdy nedokončeného chrámu v Panenském Týnci neoddělitelně spjatého s nejvýznamnější patronkou českého národa, sv. Anežkou Českou, přitahuje stovky návštěvníků. Jezdí sem za silnou energií, která má údajně blahodárné účinky na lidskou psychiku: tlumí deprese, navozuje dobrou náladu a léčí některé nemoci. Panenský Týnec mají v oblibě zejména léčitelé, psychotronici a umělci. Jezdí sem ale i zamilované páry, které si zde slibují věčnou lásku. stránka Bruncvíkova socha jako kosmický zdroj města Podle psychotroniků je stará Praha sevřená dvěma silnými energetickými zářiči, které představují Pražský hrad a Vyšehrad. Důležitým bodem mezi nimi je socha Bruncvíka pod Karlovým mostem, o níž senzibilové tvrdí, že je jakýmsi kosmickým ohniskem Prahy. Ostatně každý, kdo pod touto sochou prochází, se svým způsobem stává součástí Bruncvíkova příběhu o hledání odvahy a spravedlnosti. stránka Čertův sloup na Vyšehradě opředený legendami Na Vyšehrad si lidé chodí odpočinout od ruchu velkoměsta, vstřebat duchovní rozměr místa, anebo jen při klidné procházce znovu nabrat životní sílu. Vyhledávají ho však i lidé citliví na paranormální jevy. Pověsti o Čertově sloupu a tvrzení esoteriků o nabití sloupu velkou energií učinila z vyšehradského parku jedno z nejtajemnějších míst Prahy. stránka Pražské legendy Legendy a pověsti existují v prostoru mezi snem a skutečností. Při putování pražskými ulicemi se doslova na každém kroku setkáte s příběhy, které se odehrávají mezi nebem a zemí. Zaznamenali je pro nás dávní kronikáři. Podcast pražské věže Odhalte duchovní rozměr Prahy s historičkou a teoložkou doc. Jitkou Jonovou.