Abraham zakoupil v Hebronu na západním břehu Jordánu, tedy na území dnešní Palestiny, jeskyni jako místo pohřbu jeho ženy Sáry. Spolu s ní byli na tomto místě pohřbeni nejen Abrahám a jeho syn a vnuk, ale i jejich manželky. Nad jeskyní nechal Herodes Veliký v 1. století před Kristem vybudovat ke kultovním účelům rozsáhlý palác. Ten za muslimů sloužil jako mešita, po obsazení svatých míst křesťany ve 12. století na tomto místě vznikl kostel, který se stal srdcem augustiniánského kláštera. Tamní mniši v roce 1119 odkryli pod podlahou kostela tajný vstup do jeskyně, otevřeli hroby a vyjmuli relikvie. Ty se poté dostávaly zejména prostřednictvím císařského dvora v byzantské Konstantinopoli na evropský kontinent. Způsob zlatnického orámování ostatků do zlatých manžet připomene práce pražských zlatníků z doby Karla IV. Nejpravděpodobnější cestou, jak vzácné ostatky mohl Karel IV. získat, jsou roky 1368 a 1369, kdy byzantský císař Jan V. Paleolog jednal v Římě s papežem Urbanem V. a Karlem IV., resp. s jeho diplomaty, o vojenské unii proti osmanským Turkům. Právě tehdy mohl byzantský císař svému západoevropskému protějšku věnovat tyto vzácné památky vyvolávající vzpomínky na židovskou tradici z níž vyrostlo křesťanství.