*25. 6. 1880, Železný Brod † jaro 1955, Liberec? Budoucí ministr Josef Kalfus pocházel z početné chudé rodiny perníkáře Filipa Kalfuse a jeho ženy Josefy (roz. Hlubučkové). Z 12 dětí se však dospělosti dožilo jen 8. Malý Josef přišel na svět v Železném Brodě 25. června 1880. Vzhledem k finanční situaci rodičů byl nucen několikráte zanechat studia — nejprve gymnasia v Hradci Králové, později obchodní akademie v Liberci, a nakonec i domažlického gymnasia. Dále se živil jako berní úředník. V době meziválečné republiky byl zaměstnán na ministerstvu financí. Na počátku 20. let dokončil středoškolské studium a úspěšně absolvoval i Právnickou fakultu University Karlovy. Má pověst vynikajícího národohospodáře a odborníka. Jeho role a postavení na ministerstvu stoupá a konečně roku 1936 dosáhne na tu nejvyšší metu — 28. března je jmenován ministrem financí ČSR. Na sklonku první republiky je i součástí Nejvyšší rady obrany státu. Jeho úkolem v roce 1938 bylo urychlené obstarání finančních prostředků určených pro obranu republiky, které několikanásobně převyšovaly běžný státní rozpočet. Po odstoupení pohraničí na podzim 1938 zařídil přesun z pohraničí a ubytování rodiny Jana Zelenky-Hajského (předního spolupracovníka Anthropoidu). S příchodem německé okupace zajistil přesun finančních prostředků do zahraničí pro potřeby československého exilu. Podílel se také na likvidaci citlivých dokumentů a pomohl několika osobám k útěku za hranice. Významná byla jeho spolupráce s domácím odbojem kolem organizace Politické ústředí, kontakty udržoval i s okruhem premiéra Aloise Eliáše. Podle dochovaných svědectví podporoval i sokolský odboj. Po zákazu Sokola se Josefu Kalfusovi podaří skrýt sokolské finance a poskytne je přímo domácímu odboji. Spojení s ilegálním prostředím dokázal celou okupaci pečlivě maskovat. Post ministra financí zastával až do konce druhé světové války. Po válce stanul Josef Kalfus před Národním soudem v procesu s představiteli protektorátní vlády. Žaloba pro něj požadovala mnohaleté vězení, soud však přihlédl k jeho rozsáhlé odbojové činnosti. V roce 1946 byl uznán vinným, nicméně byl propuštěn bez jakéhokoli trestu. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl označen za politicky nespolehlivého člověka. Byl mu zabaven majetek, ocitl se na okraji společnosti a perzekuce dopadla i na jeho rodinu, jejímž členům režim komplikoval možnost studia a profesního uplatnění. Zbytek života prožil v ústraní a pracoval v podřadných zaměstnáních mimo veřejný život. Manželství Anny a Josefa Kalfusových zůstalo bezdětné. Datum úmrtí Josefa Kalfuse není zcela jasné — nejčastěji bývá uváděno datum 12. června 1955. Objevují se však i jiné údaje — například 10. května 1955 (které je pravděpodobné), případně dokonce rok 1956. Rozcházejí se rovněž informace o místě úmrtí, některé prameny uvádějí Liberec, jiné Železný Brod (v železnobrodských matričních knihách však není zápis o jeho úmrtí uveden a tuto možnost tak můžeme vyloučit). Je tak stále prostor pro další bádání. Autor: Mgr. Miloš Bernart zobrazit více zobrazit méně Josef Kalfus | Zdroj: Wikipedie Titulní fotografie byla digitálně vyčištěna pomocí AI.