Josef Štemberka byl více než třicet let farářem v Lidicích, kde si mezi svými farníky získal respekt i oblibu. Na jaře roku 1942 se měl vrátit do rodné Pecky a prožít zde poklidné stáří. Osud však rozhodl jinak. Když nacisté po atentátu na Reinharda Heydricha 10. června 1942 obsadili Lidice, mohl tehdy třiasedmdesátiletý kněz obec opustit. Nabídnutou možnost záchrany ale odmítl. Rozhodl se zůstat se svými farníky až do posledních okamžiků a prosil za ně o smilování. Společně s lidickými muži byl vězněn, surově zbit a nakonec zastřelen. Odkaz Josefa Štemberky připomíná sílu osobní odvahy, věrnosti vlastním hodnotám a odpovědnosti vůči druhým i v okamžiku, kdy jde o život. Proto dnes patří mezi výrazné osobnosti spojené s lidickou tragédií. * 2. 2. 1869, Pecka u Nové Paky † 10. 6. 1942, Lidice Budoucí kněz Josef Štemberka přišel na svět na Hromnice roku 1869 v Pecce u Nové Paky. Narodil se do rodiny tkalce Jana Štemberky a jeho ženy Marie v domě č. 187. Rodina měla celkem sedm dětí a další dvě zemřely jako malé. Ač byla rodina chudá, podařilo se Josefovi, sestře Marii a jeho bratru Jindřichovi vystudovat (Jindřich byl právník a stal se na počátku 20. století i poslancem Českého zemského sněmu; Marie se stala příslušnicí Školských sester sv. Františka a byla úzce spojena s klášterem ve Slatiňanech). Mladý Josef Štemberka byl velice nadaný žák, a tak mu bylo — po intervenci jeho učitele Karla Štěpána — umožněno další studium na jičínském gymnasiu. V Jičíně bydlel nejprve na jesuitské koleji a později v soukromých nájmech. Na živobytí si musel vydělávat sám — doučováním a milodary. Roku 1890 své gymnasiální studium úspěšně zakončil maturitní zkouškou a záhy nastoupil do kněžského semináře v Hradci Králové. O čtyři roky později se stal knězem. Jako kněz působil v dalších letech jako kooperátor v Čestíně u Kutné Hory, administrátor ve Stašově u Poličky, ve Vřetovicích a konečně jako samostatný farář v Kolči u Kladna. Roku 1909 se dostává do Lidic, kde prožije zbytek svého života. Do lidické farnosti patřily ještě obce Hřebeč, Netřeby, Běloky, Makotřasy a Peklov. Mezi nejbližší farníky kněze Štemberky patřil kostelník Rudolf Suchý, hrobník Václav Kovařovský, hospodyně Antonie Škrdlová a také řidič Josef Bublík. Farář Štemberka jako jediný v obci vlastnil automobil, kterým často jezdil. Byl i v častém kontaktu se svými sourozenci. Po skončení druhé světové války na lidického faráře vzpomínala jeho hospodyně Antonie Škrdlová velice mile: „Všichni obyvatelé ho měli rádi, jak občané v Lidicích, tak děti ve škole i učitelstvo. Když mu bylo možno, pomohl každému. Pan farář měl zlaté srdce. Podporoval chudé studenty na studiích. Po maturitě pomáhal jim opatřiti místa. Nejvíce jich dostal k berní správě s pomocí nejdůst. pana velmistra Vlasáka u Křížovníků. Dělníkům zase vyprošoval místo v hutích kladenských. Též i úředníkům místa v hutích obstarával. Prostřednictvím p. ing. Junga z Kladna, který jeho prosby nikdy neoslyšel. K tomu chodili lidé s psaním od p. lidického faráře a každý místo obdržel.“ Na sklonku života naplánoval Josef Štemberka se svými třemi sestrami, které zůstaly svobodné na Pecce, že místo starého domku po rodičích postaví vilku a budou zde žít společně. Ke stěhování mělo dojít v květnu 1942. Štemberkův nástupce však nebyl připravený k převzetí jeho úřadu, a tak lidického faráře požádal o krátké posečkání se stěhováním. To se nakonec Josefu Štemberkovi stalo osudným. 10. června se završil osud lidického faráře i celé obce. Němečtí okupanti, v odvetě za provedený útok na Reinharda Heydricha, celou ves zničili, muže na místě zastřelili, ženy odvlekli do koncentračních táborů a menší část vybraných dětí odeslali na poněmčení do Říše (po válce se zpět vrátilo jen 17 dětí). Josefu Štemberkovi — jako knězi — měl být nabídnut odchod z Lidic. Ten však odmítl a poslední chvíle svého života prožil se svými farníky, za které prosil o smilování. Příslušníky německé SD byl surově zbit. S lidickými muži byl držen ve sklepě Horákova statku. Zastřelen byl jako jeden z posledních. Nebýt zvěrstev druhé světové války, byl by to jen jeden z moha farářů, kteří působili v českých zemích. Dožil by na odpočinku v rodné Pecce. Jeho osudem se ale stala farnost v Lidicích, kde prožil většinu dospělého života. Ve chvíli, kdy pod rukou okupantů mizí z map obec Lidice, stanul před hlavněmi německých pušek i tamní farář Josef Štemberka. Ačkoli mohl obec opustit, zůstal do poslední chvíle se svými farníky. Památku kněze Josefa Štemberky dodnes připomíná pomník v jeho rodné Pecce a jeho jméno nese i jedna z ulic v nových Lidicích. Jeho zásluhy ocenili i presidenti České republiky — v roce 1992 mu byl udělen Řád TGM a roku 2014 medaile Za zásluhy. Pražské arcibiskupství také v současné době usiluje o jeho svatořečení. Autor textu Mgr. Miloš Bernart zobrazit více zobrazit méně Josef Štemberka | Zdroj: commons.wikimedia.org Titulní fotografie byla digitálně vyčištěna pomocí AI.