Nebýt zvěrstev druhé světové války, byl by to jen jeden z moha farářů, kteří působili v českých zemích. Dožil by na odpočinku v rodné Pecce. Jeho osudem se ale stala farnost v Lidicích, kde prožil většinu dospělého života. Ve chvíli, kdy pod rukou okupantů mizí z map obec Lidice, stanul před hlavněmi německých pušek i tamní farář Josef Štemberka. Ačkoli mohl obec opustit, zůstal do poslední chvíle se svými farníky. * 2. 2. 1869, Pecka u Nové Paky † 10. 6. 1942, Lidice Budoucí kněz Josef Štemberka přišel na svět na Hromnice roku 1869 v Pecce u Nové Paky. Narodil se do rodiny tkalce Jana Štemberky a jeho ženy Marie v domě č. 187. Rodina měla celkem sedm dětí a další dvě zemřely jako malé. Ač byla rodina chudá, podařilo se Josefovi, sestře Marii a jeho bratru Jindřichovi vystudovat (Jindřich byl právník a stal se na počátku 20. století i poslancem Českého zemského sněmu; Marie se stala příslušnicí Školských sester sv. Františka a byla úzce spojena s klášterem ve Slatiňanech). Mladý Josef Štemberka byl velice nadaný žák, a tak mu bylo — po intervenci jeho učitele Karla Štěpána — umožněno další studium na jičínském gymnasiu. V Jičíně bydlel nejprve na jesuitské koleji a později v soukromých nájmech. Na živobytí si musel vydělávat sám — doučováním a milodary. Roku 1890 své gymnasiální studium úspěšně zakončil maturitní zkouškou a záhy nastoupil do kněžského semináře v Hradci Králové. O čtyři roky později se stal knězem. Jako kněz působil v dalších letech jako kooperátor v Čestíně u Kutné Hory, administrátor ve Stašově u Poličky, ve Vřetovicích a konečně jako samostatný farář v Kolči u Kladna. Roku 1909 se dostává do Lidic, kde prožije zbytek svého života. Do lidické farnosti patřily ještě obce Hřebeč, Netřeby, Běloky, Makotřasy a Peklov. Mezi nejbližší farníky kněze Štemberky patřil kostelník Rudolf Suchý, hrobník Václav Kovařovský, hospodyně Antonie Škrdlová a také řidič Josef Bublík. Farář Štemberka jako jediný v obci vlastnil automobil, kterým často jezdil. Byl i v častém kontaktu se svými sourozenci. Po skončení druhé světové války na lidického faráře vzpomínala jeho hospodyně Antonie Škrdlová velice mile: „Všichni obyvatelé ho měli rádi, jak občané v Lidicích, tak děti ve škole i učitelstvo. Když mu bylo možno, pomohl každému. Pan farář měl zlaté srdce. Podporoval chudé studenty na studiích. Po maturitě pomáhal jim opatřiti místa. Nejvíce jich dostal k berní správě s pomocí nejdůst. pana velmistra Vlasáka u Křížovníků. Dělníkům zase vyprošoval místo v hutích kladenských. Též i úředníkům místa v hutích obstarával. Prostřednictvím p. ing. Junga z Kladna, který jeho prosby nikdy neoslyšel. K tomu chodili lidé s psaním od p. lidického faráře a každý místo obdržel.“ Na sklonku života naplánoval Josef Štemberka se svými třemi sestrami, které zůstaly svobodné na Pecce, že místo starého domku po rodičích postaví vilku a budou zde žít společně. Ke stěhování mělo dojít v květnu 1942. Štemberkův nástupce však nebyl připravený k převzetí jeho úřadu, a tak lidického faráře požádal o krátké posečkání se stěhováním. To se nakonec Josefu Štemberkovi stalo osudným. 10. června se završil osud lidického faráře i celé obce. Němečtí okupanti, v odvetě za provedený útok na Reinharda Heydricha, celou ves zničili, muže na místě zastřelili, ženy odvlekli do koncentračních táborů a menší část vybraných dětí odeslali na poněmčení do Říše (po válce se zpět vrátilo jen 17 dětí). Josefu Štemberkovi — jako knězi — měl být nabídnut odchod z Lidic. Ten však odmítl a poslední chvíle svého života prožil se svými farníky, za které prosil o smilování. Příslušníky německé SD byl surově zbit. S lidickými muži byl držen ve sklepě Horákova statku. Zastřelen byl jako jeden z posledních. Památku kněze Josefa Štemberky dodnes připomíná pomník v jeho rodné Pecce a jeho jméno nese i jedna z ulic v nových Lidicích. Jeho zásluhy ocenili i presidenti České republiky — v roce 1992 mu byl udělen Řád TGM a roku 2014 medaile Za zásluhy. Pražské arcibiskupství také v současné době usiluje o jeho svatořečení. Autor textu Mgr. Miloš Bernart www.zvonypameti.cz Josef Štemberka | Zdroj: commons.wikimedia.org