Jindřiška Nováková byla teprve čtrnáctiletá dívka, když se její život protnul s jednou z nejvýznamnějších událostí českých dějin 20. století, likvidačním útokem na Reinharda Heydricha. Krátce po akci pomohla ukrýt stopu vedoucí k Janu Kubišovi, když odvedla jeho zakrvácené jízdní kolo a pohotově zatajila jeho původ. Přestože po ní gestapo pátralo a vyslýchalo ji, její podíl na pomoci odboji tehdy neodhalilo. Osudným se jí stala až zrada parašutisty Karla Čurdy. Jindřiška byla deportována do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 zavražděna. Stala se tak nejmladší obětí nacistické pomsty za atentát na Heydricha. Její příběh dodnes připomíná mimořádnou odvahu mladých lidí i krutost nacistického teroru. * 6. května 1928, Praha † 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen Jméno Jindřišky Novákové, teprve čtrnáctileté dívky, která se zapojila do protinacistického odboje a sehrála výraznou roli okolo atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, dnes zná řada z nás. Víme minimálně to, že se v příběhu parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka objevila mladá dívka, která odvedla jízdní kolo. To vše se vztahuje k událostem, ke kterým došlo 27. května 1942. Právě toho dne, krátce po půl jedenácté dopoledne, provedli zmínění parašutisté atentát na Reinharda Heydricha, který seděl v mercedesu jedoucím do zatáčky do ulice V Holešovičkách. Josef Gabčík na posádku čítající zastupujícího říšského protektora a jeho osobního řidiče Johannese Kleina, zamířil samopal. Zbraň ale nevystřelila. O několik vteřin později však druhý muž, Jan Kubiš, hodil bombu na vůz, který v libeňské zatáčce v nastalé situaci zastavil. Následovala mohutná detonace. Reinhard Heydrich ale výbuch přežil. Spolu se svým řidičem Kleinem se dokonce pustil do pronásledování Josefa Gabčíka, který prchal z místa atentátu. Po několika krocích se však vinou zranění musel vrátit zpět do vozidla. Jeho řidič však nadále pokračoval v pronásledování československého výsadkáře. Zatímco Josef Gabčík utekl jednou z přilehlých ulic, parašutista Jan Kubiš popadl jízdní kolo, na kterém odjel do pražských Vysočan. Na rohu ulic U synagogy a dnešní Zenklovy jízdní kolo odložil a se zakrváceným obličejem doběhl k bytu rodiny Novákových nacházejícím se v ulici Stránského (dnešní ulice Novákových). Právě tady ho Marie Nováková pustila dovnitř a jeho košili, na které byla patrná krev, spálila v kamnech. Kubišovi dala následně čistou, která patřila jejímu synovi. Provizorně mu Marie Nováková také ošetřila zranění, ke kterým při atentátu došlo. Poslední stopa, kterou ale bylo třeba zajistit, bylo samotné jízdní kolo odložené u nedaleké Baťovy prodejny. Pro bicykl poslala Marie Nováková svou dceru Jindřišku. Čtrnáctiletá dívka tak musela, bez nadsázky, podstoupit závod s časem. Když našla kolo, které popadla a odváděla z místa, kde jej Jan Kubiš odložil, oslovily ji dvě ženy. Jedna z nich totiž před chvílí viděla od odloženého bicyklu odcházet zakrváceného mladého muže. Jindřiška tak byla vystavena otázce, proč kolo odvádí. Ačkoliv byla dívka v okamžik této konfrontace překvapená, odpověděla pohotově, že se jedná o tatínkovo kolo. Jedné z žen dokonce poděkovala, že jízdní kolo pohlídala. Právě událost z 27. května 1942 spustila další, velmi krutou, vlnu nacistického teroru vůči českému obyvatelstvu. Praha byla hermeticky uzavřená, okupanti spustili pátrání po těch, kdo za atentátem stáli. Neměli však žádná jména, a tudíž se parašutistům Kubišovi a Gabčíkovi nemohli dostat na stopu. Reinhard Heydrich byl ještě 27. května, jen několik minut po atentátu, převezen do nemocnice Na Bulovce, kde se podrobil chirurgickému zákroku. Po několika následujících dnech, konkrétně 4. června 1942, na nemocničním pokoji zastupující říšský protektor zemřel. Jen o několik dní později, 9. června večer, nacisté obklíčili obec Lidice nedaleko Kladna. Každodenní popravy tak byly nakonec doplněny o zavraždění všech lidických mužů, ženy s dětmi byly odvezeny do koncentračních táborů (v červenci byly děti, až na výjimky, zavražděny výfukovými plyny v Chelmnu) a celá obec Lidice byla srovnána se zemí. Nacisté zvyšovali hladinu teroru každým dnem. To mělo vést ke zlomení těch Čechů, kteří by mohli něco vědět o těch, kdo stáli za atentátem na Reinharda Heydricha. Tím, kdo nakonec stoupal po schodech Petschkova paláce, obávané služebny pražského gestapa, byl parašutista skupiny Out Distance Karel Čurda. Ten znal jména dalších parašutistů, včetně Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, stejně jako jména a adresy těch, kteří byli zapojeni do odboje a výsadkářům, včetně Karla Čurdy samotného, obětavě pomáhali. Zrada tohoto parašutisty padla také na rodinu Novákových, včetně čtrnáctileté Jindřišky. Ta byla již dříve, konkrétně 3. června 1942, zatčena gestapem. To totiž spustilo razii v pražské Libni, přičemž se soustředilo na mladé dívky od 12 do 16 let. Jindřiška Nováková se stala hledanou osobou, která mohla být pro gestapo k dopadení parašutistů Kubiše a Gabčíka klíčovou. Stejně jako ostatní dívky byla přivezena do Petschkova paláce, kde měla každá dívka předvádět, jak vede jízdní kolo. Tomu byly přítomny také svědkyně — ženy, které 27. května 1942 Jindřišku spatřily, jak jde pro zakrvácené jízdní kolo. Ani Jindřišku, stejně jako žádnou jinou dívku, svědkyně neoznačily jako tu, kterou gestapo hledá. Po zradě parašutisty Karla Čurdy však sklapla pomyslná klec. Jindřiška Nováková byla spolu s dalšími, kdo byli jakýmkoliv způsobem zapojeni do dění kolem atentátu na Reinharda Heydricha — odbojáři, příbuznými parašutistů či těmi, kdo jim pomáhali, stejně jako dalšími, kdo s těmito událostmi fakticky neměli nic společného, převezena do koncentračního tábora Mauthausen. Skupina 262 osob, nad kterými stanný soud 29. září 1942 vynesl rozsudek smrti, byla do tábora přivezena 23. října 1942. Následujícího dne ráno, konkrétně v 8:30 byla výstřelem do týlu zavražděna první oběť — MUDr. Milada Frantová. A právě zde měla přijít na onu fingovanou lékařskou prohlídku také čtrnáctiletá Jindřiška. I ona se, stejně jako ostatní oběti tohoto vraždění, postavila na výškoměr. Jindřiška Nováková dodnes patří mezi nejmladší účastníky českého protinacistického odboje. Její statečnost, se kterou 27. května 1942, jen krátce po uskutečnění atentátu na Reinharda Heydricha — zastupujícího říšského protektora proslulého svou krutostí a jednoho z hlavních architektů tzv. konečného řešení židovské otázky — zatajila původ zakrváceného jízdního kola, se kterou čelila úředníkům gestapa v prostorách Petschkova paláce společně s dalšími dívkami zadrženými 3. června 1942, pro nás může dodnes představovat inspiraci. Během onoho červnového výslechu měla s ostatními dívkami mnoho společného — zcela jistě to byl strach, nízký věk a pražskou oblast, v níž všechny žily. Jindřiška však byla tou dívkou, po níž němečtí nacisté usilovně pátrali. A i přes držení ve zdech Petschkova paláce byla nakonec propuštěna. Jindřiška Nováková, ona “dívka s kolem”, byla zastřelena v 11 hodin a 12 minut. Stala se tak nejmladší obětí vraždění v souvislosti s pomstou za atentát na Reinharda Heydricha. Autor: Bc. Aleš Otava zobrazit více zobrazit méně