Zvoníme za Jaromíra Smutného: 16. 7. 2026 v 15:00

sdílet

Jaromír Smutný | Zdroj: Wikipedie  <br> Titulní fotografie byla digitálně vyčištěna pomocí AI.

* 23. června 1892, Bavorov
† 16. července 1964,  Londýn

Jaromír Smutný patří k osobnostem československých dějin, jejichž život byl úzce spjat se zápasem o svobodu a státní samostatnost. Narodil se 23. června 1892 v jihočeském Bavorově v domě svého dědečka, tamního řídícího učitele, Valentina Cáby. Učitelem byl i jeho otec František Smutný — po něm také získal domovské právo ve Vlašimi, kde rodina bydlela.

Během Světové války se zapojil do zahraničního odboje a stal se příslušníkem 5. střeleckého pluku československých legií v Rusku a později 21. pluku čs. legií ve Francii. Vzhledem ke svému universitnímu vzdělání se stal důstojníkem a válku končil v hodnosti kapitána. Zkušenosti z Velké války pak pravděpodobně přesvědčily Jaromíra Smutného — stejně jako tisíce dalších — o vystoupení z katolické církve. Tu opustil už v lednu 1919 a zůstal dále bez vyznání.

Po vzniku Československa vstoupil do diplomatických služeb mladé republiky. Díky svým schopnostem a zkušenostem zastával řadu významných diplomatických funkcí v rámci ministerstva zahraničních věcí. Postupně se zařadil mezi nejbližší spolupracovníky dr. Edvarda Beneše, s nímž spojil podstatnou část svého profesního života.

Po odstoupení čsl. pohraničí v roce 1938 pomáhal zajistit odchod, již bývalého, presidenta Beneše do exilu. Smutný následoval dr. Beneše do exilu v roce 1939 a během druhé světové války působil po jeho boku ve Velké Británii. Podílel se na činnosti československého zahraničního odboje a na obnově československé státnosti. V nelehké době války a nejistoty představoval velice důležitou osobu západního zahraničního odboje. Na sklonku druhé světové války se fakticky stal Benešovým kancléřem, kterým zůstal i v době tzv. třetí republiky.

Po návratu do osvobozené vlasti pokračoval ve službě prezidentu Benešovi. Byl svědkem i účastníkem klíčových událostí poválečného Československa, včetně postupného nástupu komunistické moci. Únor 1948 znamenal konec demokratického vývoje republiky, jemuž Jaromír Smutný věnoval celý svůj dosavadní život. Kancléřem presidenta zůstal ještě krátký čas po zvolení Klementa Gottwalda presidentem (de facto ve službách vznikajícího třetího odboje). Záhy byl však funkce zbaven a odešel opět do exilu. Tam se věnoval uchovávání svědectví o prezidentu Benešovi, československém odboji i dramatických událostech 20. století.

Jaromír Smutný zemřel 18. dubna 1964 v londýnském exilu. Jeho životní dráha od legionáře přes diplomata a kancléře prezidenta republiky až po exulanta odráží osudy československého státu v průběhu 20. století. Patřil ke generaci, která pomáhala budovat samostatné Československo, hájila jeho existenci v době největšího ohrožení a ani po ztrátě svobody nepřestala věřit v návrat demokratických hodnot.

Autor: Miloš Bernart

Jaromír Smutný | Zdroj: Wikipedie
Titulní fotografie byla digitálně vyčištěna pomocí AI.

získejte od nás pravidelné novinky a tipy na dění v praze

Zadaný e-mail má špatný formát

* odesláním souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Smazat logy Zavřít