František Pavelka studoval od roku 1939 na Masarykově univerzitě v Brně. Po uzavření vysokých škol se nejprve zapojil do domácího odboje, poté odešel bojovat do Francia a následně do Velké Británie. V říjnu 1941 byl vysazen na území protektorátu v rámci výsadku Percentage. Jeho úkolem bylo navázat spojení s domácím odbojem a předat důležité materiály a informace. Ačkoli kvůli navigační chybě přistál daleko od plánovaného místa seskoku, podařilo se mu navázat kontakty s odbojovými organizacemi v Praze. Už po několika týdnech jej však dopadlo gestapo. Po krutých výsleších byl odsouzení k smrti a 11. ledna 1943 v Berlíně popraven. Bylo mu pouhých 22 let. Jeho příběh je dokladem mladistvé odvahy ochotné riskovat život pro hodnoty, kterým věří. * 29. listopadu 1920, Břeclav † 11. ledna 1943, Berlín, Plötzensee František Pavelka přišel na svět 29. listopadu 1920 v Břeclavi do rodiny poštovního doručovatele. Dostalo se mu středoškolského vzdělání a po absolvování gymnasia — v roce 1939 — zahájil studia na Masarykově univerzitě v Brně. Uzavření českých vysokých škol nacisty v listopadu téhož roku jeho studium záhy ukončilo. Následně pracoval na poště a brzy se zapojil do ilegální odbojové činnosti. Na jaře 1940 opustil protektorát a přes jihovýchodní Evropu se dostal do Francie, kde v květnu vstoupil do zahraniční armády. Zúčastnil se bojů ve Francii a po její kapitulaci byl evakuován do Velké Británie. Zde sloužil u spojovací jednotky a v létě 1941 absolvoval náročný speciální výcvik zahrnující útočný boj, seskoky padákem, sabotážní činnost a radiotelegrafii. Nasazení do protektorátu se dočkal v rámci výsadku Percentage. V noci ze 3. na 4. října 1941, kdy byl vysazen poblíž Koudelova u Čáslavi. Jeho úkolem bylo navázat spojení s domácím odbojem, předat mu poselství prezidenta Edvarda Beneše a ministra národní obrany Sergeje Ingra, šifrovací materiál a součástky pro radiostanice. Kvůli navigační chybě však přistál mimo plánované místo seskoku. S pomocí místních obyvatel se mu přesto podařilo kontaktovat odbojové pracovníky a pokračovat do Prahy. Dne 6. října 1941 se v Riegrových sadech na Vinohradech setkal s Josefem Friedlem, představitelem odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme. Jeho prostřednictvím navázal kontakt také s právníkem Karlem Bondym. K dalším schůzkám docházelo v restauraci Akropolis v dnešní Kubelíkově ulici na Žižkově. Pavelka se tak napojil na struktury Ústředního vedení odboje domácího, které však v té době již vážně oslabovalo rozsáhlé zatýkání gestapem. V Praze používal falešné doklady na jméno Petr Soukup a střídal konspirační úkryty. Pobýval mimo jiné v bytě Marie Rosenbachové ve Chvalově ulici na Žižkově a u své sestřenice Anny Maršálkové v Kobylisích. Posledním útočištěm se mu stal byt v Kamenické ulici v Holešovicích. Zde jej 25. října 1941 v časných ranních hodinách zatklo gestapo. Po zatčení byl vyslýchán v Petschkově paláci a následně vězněn na Pankráci. Během vyšetřování byl vystaven krutému mučení. V srpnu 1942 byl převezen do Berlína, kde jej lidový soud 19. srpna odsoudil k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 11. ledna 1943 ve věznici Plötzensee. Dvaadvacetiletý František Pavelka se stal jediným československým parašutistou vyslaným z Velké Británie, kterého nacisté popravili gilotinou. Tragický osud postihl také muže, kteří mu bezprostředně po seskoku poskytli pomoc. František Kalina, František Grad a Antonín Krejčí byli popraveni ve stejný den jako Pavelka. Rodina Františka Pavelky pak byla nucena uhradit náklady spojené s jeho popravou. Po válce byl František Pavelka posmrtně povýšen do hodnosti kapitána a vyznamenán za svou odbojovou činnost. Autor: Mgr. Miloš Bernart zobrazit více zobrazit méně František Pavelka | Zdroj: commons.wikimedia.org Titulní fotografie byla digitálně vyčištěna pomocí AI.