Pařížané mohou v Praze obdivovat Petřínskou rozhlednu, mladší sestru své Eiffelovy věže. Pražany tak nadchla na světové výstavě v roce 1889, že se rozhodli, že si také takovou postaví. Známá je zejména svou romantickou tradicí polibků pod rozkvetlou třešní na 1. máje. Dosud nepřekonaný rekord činí 108 líbajících se párů v jeden moment. Píše se 20. srpen 1891 a všichni obyvatelé a návštěvníci Prahy míří na Petřín. Ve vzduchu je cítit vzrušení, nikdo nechce chybět na slavnostním otevření Petřínské rozhledny. Rozhledny, která je zmenšeninou proslulé Eiffelovy věže v Paříži. Co všechno ale předcházelo tomu, než tento slavnostní den nadešel? Ve světě vrcholí průmyslová revoluce, jednotlivé národy se předhánějí v novinkách, které prezentují na výstavách, každý národ chce oslnit, každý národ chce být nejlepší. V květnu 1889 se konala Světová výstava v Paříži, kterou za půl roku navštívilo přes 32 milionů lidí. Byli mezi nimi i členové výpravy z českých zemí, kterou zorganizoval Klub českých turistů. A vysoká ocelová věž Gustava Eiffela, kterou tu viděli, je uchvátila natolik, že se rozhodli podobnou konstrukci zbudovat i nad Prahou. Hned po návratu z Paříže nadšenci založili Družstvo pro výstavbu Petřínské rozhledny, vložili do něj první peníze a od zastupitelů města získali pozemek na Petříně. Petřín ke stavbě nebyl zvolen náhodou. Jako nejvyšší vrch v Praze tvoří přirozenou dominantu Prahy nad řekou Vltavou a nachází se na něm několik nádherných zahrad a parků, jejichž krása nejvíce vynikne na jaře, kdy se koruny jabloní, třešní, mandloní a magnolií obalí květy. Její romantiku podtrhují i bastiony – zbytky barokního opevnění a Hladová zeď, kterou nechal postavit český král a římský císař Karel IV v roce 1362, aby dal práci hladovějícím chudým. Architekt Vratislav Pasovský, inženýři František Prášil a Julius Souček a všichni stavaři měli nelehký úkol, dokončit rozhlednu ještě před zahájením Zemské jubilejní výstavy v roce 1891. Byl to skutečný závod s časem, takže stavba rostla dnes těžko představitelným tempem. Ocelová konstrukce byla vyrobena během rekordních čtyř týdnů. Po třech měsících bylo dokončeno i nejvyšší patro s 299 dřevěnými schody. Za necelé čtyři měsíce od zahájení prací bylo hotovo. S výstavbou rozhledny vyvstala otázka, jak se návštěvníci pohodlně dostanou na vrchol Petřína. Souběžně s realizací rozhledny se proto začala stavět lanová dráha. Již po necelých šesti měsících, v červenci 1891, byla uskutečněna první jízda. Trasa měřila necelých čtyři sta metrů a byla tak nejdelší dráhou rakouskouherské monarchie. V květnu 1891 se konečně otevřely brány Zemské jubilejní výstavy v Praze a Petřínská rozhledna se bezkonkurenčně stala její největší atrakcí zejména díky jízdě novou lanovkou. Do blízkosti rozhledny se po ukončení výstavy přestěhoval výstavní pavilon Klubu českých turistů se zábavným labyrintem, vytvořeným ze 49 zrcadel, z nichž některé jsou zkreslující a obveselují návštěvníky, zejména děti. Atrakce, pro níž se vžil název Zrcadlové bludiště, láká návštěvníky i dnes. Petřínská rozhledna je díky své výšce téměř 60 metrů jednou z nejvyšších pražských dominant. Nabízí nejen krásný výhled na panorama s Pražským hradem či Karlovým mostem, ale za dobrého počasí lze dohlédnout až na pohoří na hranicích s Německem. Pražané si ji rychle zamilovali a dnes si již nikdo neumí Petřín bez rozhledny představit. Stejně tak si neumí zamilované dvojice představit svátek 1. máje, se kterým se pojí tradice polibku pod rozkvetlou třešní, za kterým se chodí právě na Petřín.