přehled otevírací doba vstupné o místě Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané „Stará škola" byla v roce 1868 zbudována Španělská synagoga v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase. V letech 1836–1845 ještě ve Staré škole působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny. otevírací doba listopad—březen po, út, st, čt, pá 09:00—16:30 so zavřeno ne 09:00—16:30 duben—říjen po, út, st, čt, pá 09:00—18:00 so zavřeno ne 09:00—18:00 změna otevírací doby se řídí přechodem na tzv. středoevropský letní čas (SELČ) a zpět o sobotách a židovských svátcích zavřeno více o otevírací době vstupné základní 500 Kč snížené 370 Kč více o vstupném Zdroj: Židovské muzeum v Praze vstupné základní 500 Kč snížené 370 Kč Podrobné informace o vstupném otevírací doba listopad—březen po, út, st, čt, pá 09:00—16:30 so zavřeno ne 09:00—16:30 duben—říjen po, út, st, čt, pá 09:00—18:00 so zavřeno ne 09:00—18:00 změna otevírací doby se řídí přechodem na tzv. středoevropský letní čas (SELČ) a zpět o sobotách a židovských svátcích zavřeno historie Postavena v letech 1867-1868 na nároží ulic Dušní a Vězeňské v maurském slohu podle projektu Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase na místě nejstarší synagogy zvané Stará škola, též Templ, která podle dochovaných zpráv existovala již ve 12. st. Synagogy totiž původně sloužily jako školy všeobecného vzdělání mládeže i dospělých příslušníků židovské obce. Když koncem 15. st. vypudila Isabela Kastilská Židy ze Španělska, nalezla jedna jejich skupina útulek v Praze. Jako svůj stánek dostali tuto Starou školu, která se od té doby nazývala také Španělskou synagogou. Když stará budova přestala kapacitně vyhovovat, přikročilo se k nové stavbě, na tehdejší dobu technicky velmi dobře vybavené. Měla ústřední topení a zvláštní důraz se kladl na dobrou akustiku, neboť se zde pěstovala chrámová hudba a zpěv na vysoké úrovni, o čemž svědčí fakt, že ředitelem kůru byl od r. 1836 František Škroup (autor hudby k naší hymně). Stavbu řídil stavitel Quido Bělský. Novorenesanční budova čtvercového půdorysu má mohutnou kopuli na ústředním prostorem. Pozoruhodnou a okázalou výzdobu interiéru, imitující španělské interiéry z Alhambry, navrhli architekti Antonín Baum a Bedřich Münzberger. V duchu náboženských tradic je vnitřní výzdoba řešena pouze ornamentálně, plochy jsou pokryty nízkou štukovou arabeskou stylizovaných geometrických a rostlinných motivů inspirovaných islámskou architekturou s bohatým zlacením a polychromií, což se opakuje i v uměleckořemeslných doplňcích. Budova má bohaté barevné vitráže. V r. 1935 přistavěl architekt Karel Pecánek moderní objekt zvaný Zimní synagoga. Synagoga přestala sloužit bohoslužbám v roce 1941. V r. 1955 byla předána Židovskému muzeu, v letech 1958 – 59 se restaurovaly interiéry podle projektu arch. Otto Rothmayera a r. 1960 sem byla umístěna expozice synagogálního textilu. V r. 1979 musela být pro havarijní stav budovy uzavřena. Po dlouhých odkladech byla provedena rekonstrukce v letech 1995-1998 podle návrhu architekta Petra Běťáka. Opravil se vnější plášť i technické rozvody, zejména však interiér: štuková a malířská výzdoba, zlacení, vitráže, varhany, kovářské, pasířské a truhlářské prvky, kámen a textil. Stálá expozice Židovského muzea v hlavní lodi a na galerii synagogy pod názvem Dějiny Židů od emancipace do současnosti navazuje na expozici v Maiselově synagoze Dějiny Židů v Čechách a na Moravě od počátků osídlení do počátků emancipace (od 10. do 18. st.). Španělská synagoga byla pro veřejnost otevřena 26. 11. 1998.