přehled otevírací doba o místě Budova bývalé obřadní síně a márnice při Starém židovském hřbitově byla zbudována v pseudorománském slohu v letech 1911—1912 podle návrhu architekta J. Gerstla. V rámci Židovského muzea se tato Obřadní síň pražského Pohřebního bratrstva — Chevra kadiša (založeného v roce 1564), stala výstavním prostorem. otevírací doba Obřadní síň je z důvodu rekonstrukce uzavřena. Její otevření je naplánováno začátkem 2027. Pro více informací navštivte web muzea. více o otevírací době otevírací doba Obřadní síň je z důvodu rekonstrukce uzavřena. Její otevření je naplánováno začátkem 2027. Pro více informací navštivte web muzea. historie V srdci pražského Josefova, v areálu Starého židovského hřbitova, stojí malebná obřadní síň – stavba, která na první pohled připomíná raně středověký dům. Ve skutečnosti vznikla v letech 1906–1908 podle návrhu architektů Jana Gerstla a Aloise Gabriela. Za její neorománskou fasádou se odehrávala nejintimnější kapitola židovských dějin: rituální očista zemřelých – tahara. Architektura a zajímavosti Obřadní síň poutá už zvenčí svou historizující podobou, uvnitř však skrývá příběh péče a důstojnosti. V suterénu bývala márnice, odkud až do první světové války vyrážely pohřební průvody na Nový židovský hřbitov. Kuriozitou je, že budova měla jeden z prvních technických výtahů v Praze. Od obřadů k muzeu Roku 1926 pronajalo pohřební bratrstvo (Chevra kadiša) objekt Židovskému muzeu, které zde otevřelo svou první expozici. V letech 1997–2024 byla v síni instalována výstava věnovaná židovským pohřebním zvyklostem. Dnes prochází budova rekonstrukcí, jejímž cílem je vrátit jí původní podobu a zpřístupnit nové expozice – nejen o pohřebním bratrstvu, inspirativní součásti židovské kultury, ale také o pražské asanaci, která zásadně proměnila Josefov i celou Prahu. Chevra kadiša – Svaté bratrstvo Chevra kadiša (aramejsky חברה קדישא, „Svaté bratrstvo“), celým názvem Chevra kadiša de-gomlej chasadim (aramejsky: חברה קדישא דגומלי חסדים, doslova „Svaté bratrstvo vykonavatelů skutků milosrdenství“), zajišťovala návštěvy nemocných, péči o umírající, očistu těla i pohřeb. Pražská chevra kadiša byla založena roku 1564 rabínem Eliezerem Aškenazim, konečnou podobu stanov určil rabi Löw. Tyto stanovy se staly vzorem pro většinu pohřebních bratrstev v aškenázské Evropě. Architekt Jan Gerstl Jan Gerstl působil na přelomu 19. a 20. století. Kromě obřadní síně je jeho nejznámější realizací budova Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy na Albertově (1905–1907), významný příklad akademické architektury své doby. Neorománský styl Neorománský styl čerpal inspiraci z románské architektury 11.–12. století. Typické prvky: Masivní tvary, silné zdi Polokruhové oblouky nad okny a dveřmi Dekorativní arkády a sloupky Střídmá výzdoba oproti neogotice V Praze je jeho příkladem právě obřadní síň pohřebního bratrstva.