přehled o místě Původně klášterní zahrada řádu karmelitánů patřila v 18. století arcibiskupskému semináři, odtud její název. Více než 2 000 letitých ovocných stromů a 800 mandloní ukrývá raně klasicistní kapli, kněžský refektář a pomník spisovatele Jana Nerudy, který se narodil nedaleko. Zahrada je součástí Petřínských sadů, odkud se nabízejí krásné výhledy na Prahu. více o místě Zdroj: Prague City Tourism Zahrada se nachází severně od Petřínských sadů, přístup z Hellichovy ulice, vhodné je spojení lanovkou do stanice Nebozízek a pak vpravo od restaurace Nebozízek. V horní části Seminářské zahrady, nedaleko Nebozízku, stojí bývalý refektář řádu bosých karmelitánů (kněžský refektář, č.p.393/XIII) – nyní restaurace Petřínské terasy. Ve spodní části zahrady se nachází raně klasicistní kaplička (rondel pod kněžským refektářem) – vlastní Klášter Pražského Jezulátka Řádu bosých karmelitánů. historie Seminářská zahrada (původně Gryspekovská) se stala v 1. pol. 17. století klášterní zahradou řádu karmelitánů u Panny Marie Vítězné. Ti též vytesali jeskyňky v pískovcových skalách v nejhořejší části. Po zrušení kláštera v roce 1784 byla proměněna v zahradu arcibiskupského semináře (tehdy v Klementinu). V letech 1912 – 14 zde byl vysazen velký počet ovocných stromů, plán rekonstrukce provedl Svatopluk Mocker. V roce 1927 zahradu koupila obec pražská, byly odbourány obvodové zdi a 1.5.1930 byla otevřena veřejnosti. V seminářské zahradě roste cca 2 100 ovocných stromů a 150 zákrsků. V zahradě je vysazeno 800 mandloní. Jedna hrušeň údajně pamatuje Jana Nerudu, který se narodil nedaleko ve zrušených újezdských kasárnách. Proto v dolní části zahrady poblíž lanové dráhy stojí jeho bronzový pomník z roku 1970 od Jana Simoty. Nedaleko je bronzová fontána s plastikami chlapců.