přehled otevírací doba vstupné o místě Od zastávky Újezd přes Nebozízek stoupá lanová dráha na vrch Petřín už od roku 1891 a za svou historii několikrát změnila podobu. Po dvouleté přestávce se nyní vrací: s rekonstruovanou tratí a novými prosklenými designovými vozy čtvrté generace. Pokud vás cestou k petřínské rozhledně nepohltí panoramatické výhledy, všimnete si, že v okamžiku, kdy se obě soupravy míjí, pozdraví se světelným signálem — jeden z vozů „mrkne“ a druhý změní barvu vnitřního osvětlení. otevírací doba Z důvodu stabilizace svahu a komplexní rekonstrukce tratě je lanová dráha mimo provoz. Zkušební provoz s cestujícími bude zahájen v úterý 22. září 2026. od 22. 9. 2026 leden—prosinec po—ne 7:00—22:15 Lanovka jezdí v intervalu 10 minut. Je vedena po trase Újezd — Nebozízek — Petřín. Navazuje na tramvajovou dopravu v zastávce Újezd (tram 9, 12, 15, 20, 22). Jedna jízda trvá cca 4 minuty, v zastávce Nebozízek staví pouze při jízdě směrem nahoru, při cestě dolů stanicí projíždí bez zastavení. Souprava o 2 vozech překonává výšku téměř 130 m. Další možnosti spojení na vrchol Petřína: z Pohořelce (tram č. 22) ulicí Strahovskou nebo Úvoz od stanice Malostranské náměstí (tram č. 12, 15, 20, 22, 23) pěšky ulicí Tržiště a Vlašská z Újezdu (tram č. 9, 12, 15, 20, 22) pěšky nahoru Seminářskou zahradou ze stanice Koleje Strahov nebo Stadion Strahov pěšky po rovině areálem kolejí a Růžovým sadem do blízkosti zastávky Nebozízek se lze dostat ze zastávky midibusu linky 194 Nemocnice pod Petřínem více o otevírací době vstupné děti do 15 let a senioři nad 65 let zdarma základní pro 1 cestu 100 Kč snížené nákup přes mobilní aplikaci 90 Kč Na lanovou dráhu platí časová jízdenka na 24 nebo 72 hodin, karta Lítačka a Prague Visitor Pass. více o vstupném bezbariérovost Bezbariérový přístup není. Související flirtující a krásná — Praha bude mít novou lanovku na Petřín Praha už se nemůže dočkat nové lanové dráhy, která kromě elegantního vzhledu a udržitelnosti vzdává hold romantickému vrchu Petřínu. Když se totiž designové vozy budou na trase míjet, budou na sebe mrkat, a dokonce se i začervenají. Důvodem, proč je nyní po Pražském hradě nejnavštěvovanější pražská atraktivita uzavřena, je její kompletní rekonstrukce. V novém hávu poprvé vyjede v roce 2026. Nicméně nezoufejte, připravili jsme pro vás přehledné informace i tipy, jak se na Petřín dostanete rychle městskou dopravou nebo naopak pomalu pěší procházkou. vstupné děti do 15 let a senioři nad 65 let zdarma základní pro 1 cestu 100 Kč snížené nákup přes mobilní aplikaci 90 Kč Na lanovou dráhu platí časová jízdenka na 24 nebo 72 hodin, karta Lítačka a Prague Visitor Pass. otevírací doba Z důvodu stabilizace svahu a komplexní rekonstrukce tratě je lanová dráha mimo provoz. Zkušební provoz s cestujícími bude zahájen v úterý 22. září 2026. od 22. 9. 2026 leden—prosinec po—ne 7:00—22:15 Lanovka jezdí v intervalu 10 minut. Je vedena po trase Újezd — Nebozízek — Petřín. Navazuje na tramvajovou dopravu v zastávce Újezd (tram 9, 12, 15, 20, 22). Jedna jízda trvá cca 4 minuty, v zastávce Nebozízek staví pouze při jízdě směrem nahoru, při cestě dolů stanicí projíždí bez zastavení. Souprava o 2 vozech překonává výšku téměř 130 m. Další možnosti spojení na vrchol Petřína: z Pohořelce (tram č. 22) ulicí Strahovskou nebo Úvoz od stanice Malostranské náměstí (tram č. 12, 15, 20, 22, 23) pěšky ulicí Tržiště a Vlašská z Újezdu (tram č. 9, 12, 15, 20, 22) pěšky nahoru Seminářskou zahradou ze stanice Koleje Strahov nebo Stadion Strahov pěšky po rovině areálem kolejí a Růžovým sadem do blízkosti zastávky Nebozízek se lze dostat ze zastávky midibusu linky 194 Nemocnice pod Petřínem historie Myšlenka vybudovat lanovku na Petřín vznikla v r. 1890 zároveň s projektem Petřínské rozhledny. Družstvo rozhledny na Petříně s. r. o. od počátku chtělo usnadnit Pražanům cestu k rozhledně. Obě stavby také probíhaly současně. Provoz lanovky byl zahájen 25. července 1891. V té době to byla nejdelší lanová dráha v Rakousku—Uhersku. Trasa lanovky byla původně kratší: dolní stanice stála o trochu výš než dnes a horní stanice byla poblíž restaurace Nebozízek. Lanovka překonávala výškový rozdíl přes 102 m a její šikmá délka byla 396,5 m, stoupání mělo sklon téměř 27 %. Trať o rozchodu 1 m měla tři kolejnice, takže po střední z nich jezdily oba vozy a pro jejich vyhýbání sloužil krátký čtyřkolejnicový úsek. Stejně jako letenská lanovka jezdila na principu vodní převahy. 6 m dlouhé a 2 m široké vozy z Ringhofferovy továrny pojmuly 32 osob, jízda trvala 6 minut. Za první světové války byl provoz zastaven. Ač se několikrát Družstvo rozhledny na Petříně po válce zabývalo možností obnovit provoz lanovky, nebylo k dispozici dostatek prostředků. Až před IX. sokolským sletem se obnovy ujaly Elektrické podniky, do jejichž majetku byla lanovka r. 1931 převedena. Stará lanovka byla rozebrána, některé její části byly předány Technickému muzeu a rychle byla vystavena lanovka nová, tentokrát na elektrický pohon. Spodní stanice byla přemístěna o něco níže do barokního domu na Újezdě, v němž měl svůj první ateliér slavný fotograf staré Prahy Jindřich Eckert. Horní část lanovky byla prodloužena průlomem v Hladové zdi až k rozhledně, nedaleko které byla postavena nová konstruktivistická stanice navržená architektem Františkem Šrámkem. Lanovka byla dlouhá 511 m a překonávala výškový rozdíl 130,5 m. Maximální sklon trati je bezmála 30 procent. Trať byla postavena na systému dvou kolejí s rozchodem 1435 mm s výhybnou kolejí ve střední části. Poprvé na světě zde byl použit systém bezpečnostních lan, který umožnil zastavit vůz kdekoliv na trati okamžitě a naprosto plynule na rozdíl od tehdejších lanovek švýcarského typu, které brzdily velmi prudce. Elektrický pohon zajišťovalo Ward-Leonardovo soustrojí ze strojovny v horní stanici. Strojní zařízení vyrobila Českomoravská Kolben-Daněk tak dobře, že do dnešního dne na něm nebylo třeba nic měnit. Provoz byl řízen zcela automaticky, i když v případě potřeby bylo možné řídit lanovku ručně ze strojovny. Prodloužená trať měla ve směru nahoru jednu zastávku na Nebozízku. Vozy 12 m dlouhé a 2,4 m široké pro 70 stojících a 35 sedících osob vyrobila opět továrna Ringhoffer. Provoz nové lanovky byl zahájen 5. června 1932. Rychlost jízdy 4—6 m/s a zvýšená kapacita vozů přinesl lanovce významný primát: nejvyšší přepravní kapacitu lanovek v Evropě 1300 osob za hodinu v jednom směru. Lanovka sloužila bez problémů i během druhé světové války až do 7. června 1965, kdy vinou dlouhých dešťů došlo k jejímu vážnému narušení a později i k nebezpečnému sesuvu půdy petřínského vrchu, který zničil část dráhy. Provoz lanovky byl tehdy přerušen na celých 20 let. V r. 1981 po rozsáhlém zpevnění petřínského svahu a po odborných expertízách bylo rozhodnuto o zahájení rekonstrukce lanovky (započaté r. 1983) s maximálním využití původních staveb i technologie. V místech zničení střední části tratě byla vybudována monolitická mostní kostrukce uložená na podpěrách založených na mikropilotech, které jsou zakotveny do skalního podloží. Původní strojní zařízení lanovky udržoval vrchní strojník v dokonalém stavu celých 20 let, kdy byla lanovka mimo provoz, a tak bylo použito i pro novou lanovku. Část strojovny je vidět za skleněnou střechou v horní stanici: je to šikmo uložené kolo o průměru 3 m, které vede ocelové tažné lano o délce přes půl kilometru a šířce 3,5 cm, vedené po trati 190 kladkami. Za ním je uloženo menší hnací kolo spojené s motorem o výkonu 106 kW. Je zde použita ve světě zcela ojedinělá konstrukce dvojích lan tažného a brzdového. Tažné lano obstarává pohyb obou vozů, které jsou na něm zavěšeny, druhá lana, která se nepohybují, jsou lana brzdová, která spolehlivě a plynule mohou zajistit i nouzové zastavení. Tažné lano je osmkrát předimenzováno, takže provoz je bezpečný. K původnímu vybavení z r. 1932 patří i přístroj tratiměr, který ukazuje okamžitou polohu vozů na trati. Vyměněna byla jen elektroinstalace a osazen byl nový velín s radiovým spojením s vozy. Vozy o váze přes 12 tun, délce přes 23 m a šířce téměř 2,5 m postavila na původních podstavcích Vagonka Česká Lípa. ve stejném sklonu jako je průměrný sklon trati — 25 %. Znovu se lanovka na Petřín rozjela po dvacetileté přestávce v roce 1985, kdy byla začleněna do systému MHD. Od září 2024 byla lanovka z důvodu stabilizace svahu způsobené extrémními srážkami a komplexní rekonstrukce trati mimo provoz. Rekonstrukce zahrnovala kompletní obnovu drážního tělesa v celé délce tratě, výměny kolejnic, lanové technologie a dalšího technického vybavení nezbytného pro bezpečný a spolehlivý provoz. Vysloužilé dva vozy (v pořadí třetí model na trati) zamířily do národního technického muzea a do muzea MHD ve Střešovicích. Nahradily je dvojice nových vozů čtvrté generace podle návrhu studia Anna Marešová Designers. Technické parametry: délka tratě: 509 m počet zastávek: 3 počet vozů: 2 překonávaná výška: 126,19 m největší sklon tratě: 296 ‰ rychlost jízdy: 4 m/s doba jízdy: 3,2 minuty rozchod kolejnic: 1 435 mm kapacita: 100 osob