přehled o místě Průmyslový palác je ikonou pražského Výstaviště a jednou z nejvýznamnějších staveb české architektury konce 19. století. Vznikl pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Münzbergera a inženýra Františka Prášila jako první velkoryse pojatá montovaná ocelová a skleněná konstrukce svého druhu v českých zemích. Monumentální secesní stavba spojuje technickou inovaci s bohatou výzdobou, vitrážemi a neobarokními prvky. Po ničivém požáru v roce 2008, který zcela zničil levé křídlo budovy, prošel palác rozsáhlou rekonstrukcí a dostavbou podle historické dokumentace. Obnovená dominanta Výstaviště tak navazuje na svou tradici místa výstav, veletrhů, kulturních a společenských akcí. Související volnočasové areály Výstaviště Praha Holešovice historie Stavba Průmyslového paláce vznikla v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy podle plánů českého architekta Bedřicha Münzbergera. Pod vlivem mladé generace architektů, inspirovaných pařížskou Světovou výstavou z roku 1889 a jejími technickými stavbami, například Eiffelovou věží, navrhl na svou dobu mimořádnou kombinaci zděné architektury a železné konstrukce. Na stavbě se snoubí moderní konstrukční prvky s klasickým neobarokním tvaroslovím a prvky secese. Dominantou paláce je bohatě prosklená ocelová konstrukce, kterou doplňují zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části. Nad ní se klene střešní kopule, uprostřed pak vystupuje věž s hodinami a točitým schodištěm. Její vrchol dosahuje výšky 51 metrů. Na věži byla původně také vyhlídka, která byla za poplatek přístupná veřejnosti. Monumentální dvorana střední části paláce má rozměry 65 x 45 metrů, ocelové oblouky jsou vysoké 25 metrů a jejich rozpětí činí 38 metrů. Po obvodu je galerie s lodžiemi, přístupná schodišti v rohových věžích. Projekt a realizaci železné konstrukce provedla se 150 montéry za 5 měsíců První českomoravská strojírna Kolben–Daněk v Praze. Postranní průčelí doplnila figurální okna s alegoriemi Průmyslu a Vědy, vytvořená podle kartonů Mikoláše Alše ze zlatožlutého katedrálního skla. Kopuli paláce završila velká replika královské koruny s křížem, inspirovaná svatováclavskou korunou. Ve dvou nikách hlavního průčelí byly umístěny plastiky císařů Leopolda II. a Františka Josefa I. (Výzdoba odkazující na monarchii byla odstraněna za první republiky.) Vnější výzdobu zděné architektury s historizujícím dekorem navrhoval v roce 1891 Bedřich Ohmann, v roce 1899 ji doplnil Alois Dryák. Vnitřní úprava byla dílem architekta Josefa Fanty. Palác byl slavnostně otevřen v březnu 1891 a 15. května téhož roku se stal jedním z hlavních dějišť Jubilejní zemské výstavy. V letech 1952—1954 prošel palác rozsáhlou rekonstrukcí podle projektu Pavla Smetany. Získal nové klenby, malovaný kazetový strop i vstupní přístavbu určenou pro konání sjezdů Komunistické strany Československa. V této době byl přejmenován na Sjezdový palác (1948–1990) a jeho ocelovou věž ozdobila rudá hvězda spolu s nápisem PKOJF, zkratkou tehdejšího názvu areálu Park kultury a oddechu Julia Fučíka. Dne 16. října 2008 zachvátil Průmyslový palác rozsáhlý požár, který zcela zničil jeho levé křídlo. Střední hala i pravé křídlo však zůstaly uchráněny. Obnova této významné secesní památky vstoupila do realizační fáze v roce 2022. Dodavatelem projektové dokumentace se stala firma VPÚ Deco, autorem architektonického návrhu společnost SGL Projekt. Obnova Průmyslového paláce zahrnovala komplexní rekonstrukci stávajícího objektu a dostavbu vyhořelého levého křídla s podsklepením. Vnější podoba levého křídla je kopií pravého křídla, jeho interiér byl však obnoven do podoby z roku 1891 s přiznanou ocelovou nýtovanou konstrukcí a odhaleným dřevěným krovem. V průčelí byl obnoven zemský znak a pozlacená svatováclavská koruna. Na centrální věž se vrátily tepané ciferníky o průměru přibližně 2,7 m, které patří k největším v Praze. Firma L. Hainz jim vrátila původní podobu z plechu se zlatými římskými číslicemi. Součástí náročné obnovy byl také malovaný strop v hlavní lodi, zachování vestavby žebrového stropu v pravém křídle z padesátých let minulého století, rekonstrukce vitráží tvořených 107 700 barevnými skly zasazenými do olověných rámů. Ty pokrývají úctyhodnou plochu 2 256 metrů čtverečních. Znovuotevření Průmyslového paláce pro veřejnost je plánováno na září 2026.