Poválečná architektura V druhé polovině 20. století zažívalo hlavní město tehdejšího socialistického Československa nebývalý rozvoj, díky kterému v Praze vzniklo nespočet významných staveb velmi vysoké kvality od mezinárodně uznávaných architektů. Seznamte se blíže s vybranými stavbami z období let 1958—89. stránka Architektura 1958—89: Strojimport stránka Architektura 1958—89: Plavecký stadion v Praze-Podolí stránka Architektura 1958—89: Nuselský most stránka Architektura 1958—89: Obchodní dům Máj stránka Architektura 1958—89: Žižkovský vysílač stránka Architektura 1958—89: Dům ČKD v Praze Na Můstku stránka Architektura 1958—89: Hotel Jalta stránka Architektura 1958—89: Karolinum Zaměřeno na brutalismus V Praze můžete narazit na mnoho podob brutalismu. Odhalený beton, ocel, sklo nebo eloxovaný hliník. Neprávem stigmatizované stavby z prvotřídních materiálů jsou často charakteristické unikátním architektonickým a konstrukčním řešením. Při bližším zkoumání si můžete povšimnout precizního smyslu pro detail a mnoha jedinečných uměleckých děl. stránka Architektura 1958—89: Hotel Intercontinental stránka Architektura 1958—89: Národní shromáždění stránka Architektura 1958—89: Centrotex stránka Architektura 1958—89: Obchodní dům Kotva stránka Architektura 1958—89: Nová scéna stránka Architektura 1958—89: Dům bytové kultury stránka Architektura 1958—89: Urologická klinika na Karlově podcast pražské věže — Syrová krása brutalismu — Matouš Pudil (PRGbrut) Znalec a milovník pražského brutalismu Matouš Pudil nás v dalším díle podcastu Pražské věže pozve nejen na prohlídku Kongresového centra či ďáblického sídliště, ale také do pražského metra, jedné z největších podzemních uměleckých galerií Evropy. Gigantický projekt osmdesátých let s astronomickým rozpočtem, který by bez problému vydal na sídliště pro 10 000 obyvatel… o Kongresovém centru Vladimír 518 představuje „Největší odkaz této architektury do dnešní doby je to, že i v době nesvobody se dělala velice kvalitní a svobodná architektura, která byla vyvzdorovaná na dobových podmínkách. Plivání na tuhle architekturu byla nespravedlnost, tak jsem se tomu začal věnovat. Bylo mi líto těch lidí, bylo mi líto těch staveb, bylo mi líto té desinterpretace, která nastala, a myslím si, že po těch letech je zřejmé, že se podařilo něco změnit.“ Vladimir 518