Heriot (ze staroanglického heregeat, „válečná výstroj“) byla feudální posmrtná dávka: po smrti poddaného si pán nárokoval jeho zbroj, nejlepšího koně či šaty. Hájek s Hanouskem ručně splétají kroužkové zbroje z měděného, mosazného a ocelového drátu a věší je na vysoký dřevěný věšák jako odevzdanou výstroj. Jenže prázdné nejsou. V jejich průsvitných hrudích se rýsují barevně opletené plíce a srdce a z rukávů splývají ozdobné šňůry se střapci. Jsou něčím mezi zbrojí, oděvem a anatomickým modelem: výstrojí, kterou lze svléknout a odevzdat, a přesto si v sobě ponechává cosi z těla. Pomalá, obsesivní práce, kterou duo samo popisuje jako „přechod od duševní dřevitosti k duševní kovovosti“, tu nabývá doslovné podoby: dřevo nese, kov dýchá. Výstavu doplňují kresby, abstrahované, jakoby gravitací ztěžklé pohledy dvou postav ležících na lůžku. datum a čas st—so 14:00—18:00