Potomek starého českého šlechtického rodu a vlastenec, který se v kritických chvílích postavil za zemi i národ. Za své postoje a později i původ si Zdenko Radslav Kinský vysloužil persekuci, ztrátu majetku a nakonec i nedobrovolný exil v zahraničí. * 14. července 1896, Kněžičky † 1. ledna 1975, Řím Narodil se na zámečku v chlumecké oboře 14. července jako poslední — a v pořadí devátý — potomek Zdenka Kinského a jeho ženy Jiřiny Festeticsové. U jeho narození, jak bylo běžné, byla i porodní bába. Pro hraběcího syna ale dorazila porodní bába — Teresie Müllerová — až z Vídně. Jako mladý aktivně cvičil v Sokole, hrál v Chlumci ochotnické divadlo a věnoval se i chovu koní. Stejně jako jeho bratři prošel i Zdenko Radslav Velkou válkou. Starší bratr Norbert však padl v samotném počátku světového konfliktu. Zdenko Radslav byl na východní frontě zajat a v ruském zajetí prožil dva roky. Po návratu do vlasti, roku 1921, se v pražském kostele sv. Jiljí oženil s ovdovělou Eleonorou Schwarzenbergovou (rozenou Clam-Gallasovou). Chlumecké panství bylo po smrti otce v rukou Zdenkova bratra Františka Xavera. Ten však na sklonku roku 1935 zemřel bezdětný. Dědicem rodu se tak stal Zdenko Radslav. Ten měl, stejně jako František Xaver, velké diplomatické nadání i zkušenosti. Jako přítel Jana Masaryka na svém panství často hostil zahraniční diplomatické návštěvy. Chlumecký zámek Karlova koruna se tak stal neformálním diplomatickým centrem. V roce 1938 ve „svém“ Žďáru nad Sázavou hostil i misi lorda Runcimana, který však většinu volného času trávil jako host sudetoněmecké aristokracie. V září 1938 inicioval prohlášení českých šlechticů, kteří se jasně stavěli za celistvost země a proti možnému odtržení pohraničních oblastí. Zdenko Radslav své plány předem probral s presidentem Benešem, který jej podpořil. Prohlášení signovalo 12 zástupců z 11 šlechtických rodů. Obdobné prohlášení české šlechty signoval Zdenko Radslav i v lednu 1939, které směřovalo do rukou presidenta Háchy. Zdenko Radslav se připojil i k národnostnímu prohlášení české šlechty ze září 1939, kdy se tito ztotožňovali s českým národem a odmítali snahy o germanisaci. Tyto pročeské postoje přinesly Z. R. Kinskému na kraji roku 1940 nucenou německou správu na jeho majetku. Zdenko Radslav Kinský se v květnu 1945 zapojil do povstání a po válce mu byl Němci zabavený majetek navrácen. Včetně hlavního sídla rodu – zámku Karlova koruna, který během okupace roku 1943 vyhořel. Během okupace byl syn Zdenko Radslava Norbert nuceně nasazen na práci v Říši — v ocelárně ve Vídeňském Novém Městě a později jako zemědělský dělník tamtéž. Rok 1948 však do života Zdenko Radslava Kinského přinesl další zabavení majetku a život v emigraci. Zemřel 1. ledna 1975 v Římě, a nakonec spočinul vedle své ženy v Dietrichsteinské hrobce na Ústředním hřbitově ve Vídni. autor textu: Mgr. Miloš Bernart www.zvonypameti.cz