JUDr. Otakar Klapka patřil k významným představitelům československé veřejné správy meziválečného období. V letech 1939 až 1940 zastával post primátora Prahy. Řadí se k osobnostem spojeným s domácím protinacistickým odbojem, které za svou činnost zaplatily životem. * 27. dubna 1891, Raná u Hlinska † 4. října 1941, Ruzyně Otakar Klapka se narodil 27. dubna 1891 v Rané u Hlinska do rodiny učitele Jana Klapky a jeho manželky Terezie, rozené Chlumecké. Oba rodiče pocházeli z vážených měšťanských rodin ve Skutči. Vystudoval gymnázium a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a vědomosti doplnil na pařížské Sorbonně. Po úspěšných studiích absolvoval notářskou praxi a pracoval jako advokátní koncipient. Od roku 1909 byl politicky aktivní v České straně národně sociální, za kterou od roku 1929 zasedal jako poslanec v Národním shromáždění republiky Československé, mandát obhájil i v následujícím volebním období. Věnoval se právní praxi a odborné činnosti v oblasti veřejné správy. Podílel se na přípravě československé ústavy z roku 1920 i na legislativě upravující organizaci politické správy z roku 1928. Publikoval také řadu odborných prací věnovaných samosprávě, komunální politice a správnímu právu. Po Mnichovu podporoval spojení České strany národně sociální se Stranou národní jednoty a hájil Edvarda Beneše. Od února 1939 stál v čele správní komise hlavního města Prahy a od března 1939 zastával pozici primátora Prahy. Noviny Národní politika z 20. srpna 1939 uvádí, že Otakar Klapka patřil mezi členy Českého svazu pro spolupráci s Němci, ten se měl „státi důležitým pomocníkem vlády i Národního souručenství při řešení existenčních nezbytností českého národa.“ Klapka spolupracoval s předsedou protektorátní vlády generálem Aloisem Eliášem, který se také rozhodl ve službách státu zůstat a své rozhodnutí zaplatil v roce 1942 životem. Josef Nestával, krajský referent Národního souručenství, a Klapka se zapojili do odbojové skupiny spojené s ústředním vedením vojenské Obrany národa, přičemž udržovali styky s vrcholnými představiteli rezistence, kromě Aloise Eliáše i s pplk. Josefem Balabánem. Klapkova pozice ve funkci primátora začala být ohrožena, protože po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl náměstkem primátora jmenován sudetský Němec Josef Pfitzner. Jejich postavení bylo právně upraveno 11. prosince 1939. Pfitzner měl být informován o všech Klapkových aktivitách a získal právo spolupodpisu s primátorem, od ledna 1940 pravidelně posílal situační zprávy státnímu tajemníkovi K. H. Frankovi. V této době také vyvolal první otevřené konflikty s primátorem Klapkou a s lidmi z jeho nejbližšího okolí. Záminkou byla Klapkova účast na Němci nepovolených vzpomínkových akcích. Otakar Klapka, na rozdíl od Pfitznera, ve funkci primátora vystupoval vůči okupační moci zdrženlivěji a snažil se podporovat vlastenecké aktivity. Zdržoval například odstranění nacistům nepohodlných pomníků, přejmenování ulic či zavedení němčiny jako úřední řeči na magistrátu. Klapka také zařazoval bývalé důstojníky československé armády na různá důležitá místa na magistrátu a z magistrátních peněz také finančně podporoval odboj. Jeho činnost neunikla pozornosti gestapa. Podle materiálů dochovaných ve fondech bývalého gestapa a v poválečných vyšetřovacích spisech byl zatčen pro podezření z podpory odbojové činnosti dne 9. července 1940. Po dlouhých a krutých výsleších v Praze, v Drážďanech a v Berlíně, které měly především usvědčit protektorátního premiéra Aloise Eliáše, zasáhl do jeho osudu nový zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Na jeho příkaz byl dne 2. října 1941 zahájen soudní proces před německým Lidovým soudem, který výjimečně zasedl v Praze. Po několika hodinách soudní řízení skončilo již předem určeným rozsudkem smrti. Ten byl vykonán 4. října 1941 v ruzyňských kasárnách v Praze. Klapka zemřel jako vlastenec a svým vrahům se díval do očí. Klapkovo jméno je připomínáno v budově Nové radnice na Mariánském náměstí, v jeho rodné obci má pamětní desku a jmenuje se po něm i jedna z pražských ulic v městské části Kobylisy. Autor: Mgr. Kryštof Zeman Otakar Klapka | Zdroj: Wikimedia Commons