Česká herečka, spisovatelka, básnířka, manželka Karla Čapka. * 3. prosince 1902, Slaný † 13. dubna 1968, Praha Olga Scheinpflugová, herečka, která si svůj nemalý komický talent ověřovala jako autorka konverzačních her. Nejznámější z nich je veselohra Okénko. Ta byla také dvakrát zfilmována. I přesto je známa hlavně jako manželka Karla Čapka. Nikdy však nepatřila k ženám v domácnosti, Karlovi byla rovnocennou partnerkou. Navzájem se inspirovali. Olga se narodila jako nejmladší dítě do rodiny spisovatele, dramatika a redaktora Karla Scheinpfluga a Boženy, rozené Fričové. Její maminka ovšem v Olžiných osmi letech zemřela a po více než roce vdovství se otec oženil se vzdálenou příbuznou Miladou Krinerovou. Olga měla dva sourozence Karla a Boženu. Olgu lákalo divadlo. Ve Slaném si i přes finanční nedostatek rodiny dokázala našetřit na představení hostujících herců z Národního divadla. Otec si však pro svou dceru přál finančně lukrativnější zaměstnání. O Olžině dráze herečky rozhodl rodinný přítel básník Josef Svatopluk Machar, který slyšel Olgu recitovat jeho verše. Od roku 1918 pak Olga studovala herectví u členky činohry Národního divadla Marie Hübnerové. Angažmá získala v roce 1920 ve Švandově divadle a odtud přešla do Městského divadla na Královských Vinohradech. Členkou souboru byla v letech 1922—1929 a zde také umělecky dozrávala pod vedením režisérů Jaroslava Kvapila, Jana Bora (vlastním jménem Jan Jaroslav Strejček) a Karla Čapka. Od roku 1929 pak byla členkou činohry Národního divadla. S o dvanáct let starším Karlem Čapkem se Olga Scheinpflugová osobně seznámila v roce 1920. Obě rodiny zpočátku vztahu nepřály. Na vinohradské radnici se vzali po patnáctiletém vztahu dne 26. srpna 1935. Scheinpflugová si své příjmení ponechala. Karel Čapek v prosinci 1938, několik měsíců před okupací Čech a Moravy nacistickým Německem, zemřel a Olga se po jeho smrti nervově zhroutila. Jako vdova po politicky aktivním Čapkovi byla mezi lety 1939 až 1945 ostře sledována. Byla opakovaně vyslýchána a vystavována domovním prohlídkám. Také přišla o své angažmá v Národním divadle. Po válce se na scénu Národního divadla vrátila. Mezi lety 1929 až 1968 ztvárnila kolem 130 rolí, například Janu z Arku ve Shawově hře Svatá Jana, Julii ve hře Romeo a Julie a Lady Macbeth v tragédii Macbeth od W. Shakespeara. Dále zazářila v Čapkově inscenaci Loupežník a mnoha dalších. Poprvé se objevila v němém filmu Zlatý klíček natočeném podle scénáře Karla Čapka v roce 1922. Velkou příležitost dostala také v seriálu Eliška a její rod, kde hrála titulní roli. Tu pro ni napsal Jaroslav Dietl. Nicméně film ji jako herečku opomíjel, a to i přesto, že napsala řadu filmových námětů, z nichž šest bylo realizováno. Také je autorkou knihy Český román (1946) a memoárové knihy Byla jsem na světě, která vyšla po její smrti v roce 1988. Za jejím vydáním stál její partner JUDr. František Krčma. V roce 1930 jí byla udělena Státní cena, v roce 1953 získala titul zasloužilá umělkyně a v roce 1968 se stala národním umělcem. Od roku 1948 byla kvůli emigraci řady přátel pod drobnohledem StB. Její úplně poslední divadelní rolí byla titulní postava Čapkovy Matky, kterou jako host hrávala v Divadle na Vinohradech pod režisérským vedením Luboše Pistoria. V dubnu 1968 dostala na jevišti srdeční záchvat a o pár dní později (ve svých 66 letech) zemřela. Národní pohřeb se konal 19. dubna 1968 a pohřbena byla na pražském Vyšehradě. Zpracovala Mgr. Teresa Urbář, Ph.D. www.zvonypameti.cz Olga Scheinpflugová | Zdroj: foto Karel Čapek, Wikimedia Commons