Manželka českého malíře a grafika, židovka a odbojářka. * 16. listopadu 1895, Dvůr Králové nad Labem † po 19. říjnu 1944, Osvětim-Březince Dějiny jsou plné příběhů lidí, které pro jejich dobro udělali spoustu, ale i přesto zůstali pozapomenuti. Mnozí z nich se doslova ztratili v období velkých válek, kdy smrt zastihla tolik osob, že jejich osudy není možné zachytit. Jim, nejen těm známým, o nichž je možné dohledat spousty informací, se věnuje tento projekt Zvony paměti. Dnešní medailon a vzpomínka je věnována ženě, která stála za svým mužem až do své předčasné smrti. Olga Kyselová byla manželkou předního československého malíře, grafika, průmyslového a scénického výtvarníka i pedagoga Františka Kysely. Ten byl zástupcem období národního dekoratismu, v jeho stylu se mísí prvky lidového umění, art deca a secese. Na UPŠ založil obor mozaikářství, vynikal i svými návrhy interiérů, bytového textilu, šperků, dóz a skla. František Kysela zemřel dne 20. února 1941 po těžkém záchvatu mozkové mrtvice. Ještě před svou smrtí se aktivně zapojil do odbojové činnosti. Zapojena byla i Olga Kyselová a jejich syn. Olga se narodila 16. listopadu 1895 ve Dvoře Králové v rodině Krausových. Tedy do židovské rodiny. Její maminka se jmenovala Josefa Neumanová, provdaná Krausová a její otec Vít Kraus, jenž pracoval jako obchodník. Jejím sourozencem byl Pavel Kraus, narodil se v září roku 1894. Olga si Františka Kyselu vzala v roce 1919 a o rok později (5. června) se jim narodil jediný syn Jiří Stanislav. Bydleli na Náměstí Míru, které se tehdy jmenovalo Říšské náměstí. Jak bylo zmíněno, Olga se zapojila do odboje. O její činnosti se ovšem nedochovaly téměř žádné informace. Na Vinohradech byl aktivní Petiční výbor Věrni zůstaneme, ale i Sokol, který byl přes své členy napojen na vojenskou odbojovou organizaci Obrana národa. Místní obyvatelé pomáhali rodinám zatčených, vězněných a popravených sběrem potravin, šatstva a dalších potřebných věcí. Olga Kyselová byla zadržena dne 12. června 1942 v neklidné době po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a po vypálení obce Lidice. Držena byla jako rukojmí místo jejího zesnuvšího manžela. Vyslýchána byla v Praze na Pankráci a odtud byla dne 24. července 1942 odvezena do Terezína transportem s označením AAu. V Terezíně byla od 27. července 1942 vězněna v židovské cele na ženském dvoře. O dva roky později, 19. října 1944, odjela transportem Es z Terezína do Osvětimi. Zde bylo při selekci rozhodnuto, že půjde na stranu, která znamenala smrt. Zahynula v plynové komoře v Osvětimi-Březince. Z tohoto transportu přežilo z 1500 osob pouze 76 lidí. Zatčen byl i její bratr Pavel Kraus, který žil také v Praze. Poslán byl transportem AAl, č. 633 dne 2. července 1942 do Terezína. O dva roky později (29. září 1944) byl deportován č. El, č. 1239 z Terezína do Osvětimi. Syn Olgy a Františka Kyselových Jiří Stanislav zahynul v Osvětimi-Březince 23. února 1943. Fotografie Olgy Kyselové se dochovala v Národním archivu ve fondu Policejního ředitelství Praha II – všeobecná spisovna (1921–1950) a je založena v policejním spise týkajícím se jejího manžela Františka Kysely, narozeného 4. září 1881 v obci Kouřim (manipulační období 1941-1950, signatura K 1835/3, karton 5140). Jedná se zřejmě o její jedinou dochovanou pasovou fotografii, protože ve spisu vedeném přímo na ni (manipulační období 1941-1950, signatura K 1850/11, karton 5143) žádná fotografie dochována není. Její podobenka chybí i v zatýkacích dokumentech a transportních listinách. Zatímco díla Františka Kysely můžeme i nadále obdivovat, například v zámku v Novém Městě nad Metují, Olga i jejich syn zůstali pozapomenuti. Zpracovala Mgr. Teresa Urbář, Ph.D. www.zvonypameti.cz Olga Kyselová | Zdroj: Národní archiv