Spolupracovník výsadku Anthropoid a Out Distance. * 8. listopadu 1896, Praha † 24. října 1942, KT Mauthausen Josef Svatoš, který se nesmazatelně zapsal do dějin jako člen českého protinacistického odboje, se narodil 8. listopadu 1896 v Přelovicích. Úředník Svatoš se oženil se svou ženou Marií, za svobodna Sovíkovou, a v lednu 1933 se manželům narodil syn Vladimír. Toto radostné období přišlo v posledních letech první republiky. Toho času se v Německu dostávali k moci nacisté, kteří měli již brzy zachvátit takřka celou Evropu. Nacistická expanze se dotkla také Československa, na jehož pohraničí si Německo pod vedením Adolfa Hitlera dělalo zálusk. Dne 29. září 1939 nakonec v Mnichově proběhlo setkání, které Československo o pohraniční oblasti připravilo. O několik měsíců později, 15. března 1939, okupovala německá vojska zbytek toho, co z okleštěné republiky zbylo. Spolu s dalšími se i Josef Svatoš a jeho žena Marie zapojili do protinacistického odboje. Jednalo se o velmi riskantní rozhodnutí, jelikož účast v odboji byla německými okupanty tvrdě trestána. Svatošovi nečelili nebezpečí pouze ze strany Němců. Uvědomovali si totiž velmi dobře, že udání může přijít naprosto odkudkoli. I navzdory velkému nebezpečí, které ještě více vzrostlo po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. září 1941, pokračovali manželé Svatošovi v odboji. Jejich byt se stal záchytnou adresou pro československé parašutisty vyslané z Velké Británie. Do jejich domácnosti tak zavítali vojáci skupiny Anthropoid Josef Gabčík a Jan Kubiš, stejně jako výsadkáři z výsadku Out Distance Adolf Opálka a Karel Čurda. Právě ze strany posledního jmenovaného parašutisty mělo nakonec přijít tolik obávané udání. Po atentátu na Reinharda Heydricha, který Josef Gabčík s Janem Kubišem úspěšně provedli 27. května 1942, nacisté rozpoutali teror. Okupační moc vyzývala občany protektorátu Čechy a Morava ke spolupráci pod pohrůžkou, že kdo atentátníkům na zastupujícího říšského protektora pomáhá či o nich ví a neoznámí je, bude zastřelen s celou svou rodinou. Navzdory tomuto brutálnímu každodennímu nátlaku Svatošovi nepodlehli. Vypálení Lidic byla demonstrace toho, že se nacisté v odplatě za atentát na Reinharda Heydricha, který zemřel v nemocnici na Bulovce 4. června 1942, nezastaví před ničím. Již velmi brzy od lidické tragédie mělo přijít udání odbojové činnosti manželů Svatošových, a to překvapivě z řad těch, kterým Josef Svatoš s manželkou Marií obětavě pomáhali. Nacistickému nátlaku podlehl parašutista Karel Čurda ze skupiny Out Distance. Po atentátu na Reinharda Heydricha se ukrýval u své matky v Nové Hlíně na Třeboňsku. Po vypálení Lidic odeslal anonymní psaní na četnickou stanici v Benešově, kde poprvé zmínil, že za atentátem stojí Slovák Josef Gabčík a Jan Kubiš. Jelikož ale nedošlo k žádné reakci na toto písemné udání, vydal se Čurda 16. června 1942 do Prahy. Než ale zamířil na služebnu pražského gestapa, došel ke dveřím bytu Josefa Svatoše a jeho manželky Marie v pavlačovém domě v Melantrichově ulici nedaleko Staroměstského náměstí. Toho dne se parašutista choval podivně. Byl viditelně nervózní a snažil se z Josefa a Marie získat informace o tom, kde se ukrývají ostatní parašutisté, o jejichž útočišti v kryptě nedalekého pravoslavného chrámu v pražské Resslově ulici neměl tušení. Právě s vidinou toho, že by Karel Čurda mohl být provokatérem německé tajné policie, Josef Svatoš, stejně jako Marie, nic neprozradili. Josef jej dokonce napomenul, ať se přestává neustále vyklánět z okna, aby nepřitahoval pozornost. Byl to tak právě byt manželů Svatošových, odkud se parašutista Karel Čurda vydal do Petschkova paláce, kde sídlilo pražské gestapo. Právě zde udal všechno, co věděl, včetně bydliště Josefa a Marie Svatošových, stejně jako jejich odbojovou činnost. K trestu smrti byl Josef Svatoš stanným soudem odsouzen v nepřítomnosti dne 29. září 1942. Spolu s ním byla odsouzena k smrti i jeho manželka Marie, stejně jako mnozí další, kteří byli příbuznými parašutistů a nebo jim, stejně jako Josef s Marií, obětavě pomáhali. Josef Svatoš byl zastřelen 24. října 1942 v 15:30. Stal se tak jednou z 262 obětí, které byly toho dne zavražděny v koncentračním táboře Mauthausen za podporu parašutistů vyslaným z Velké Británie. Jeho žena Marie byla zastřelena stejného dne, jen několik hodin před Josefem — v 9:12. Syn Vladimír byl držen v internačních táborech až do konce války. Autor: Bc. Aleš Otava Josef Svatoš | Zdroj: Archiv Jaroslava Čvančary