*10. 11. 1897, Karlín † březen 1967 Praha Josef Chrudimský se narodil 10. 11. 1897 v Karlíně čp. 288 do rodiny obchodního sluhy Antonina Chrudimského a jeho ženy Anny. Vychodil 5 tříd obecné školy a 4 třídy měšťanky. Odveden byl v roce 1915 a od 15. 10. 1915 do 5. 12. 1918 konal presenční službu v armádě rakouského mocnářství. Po skončení Velké války, ještě na sklonku roku 1918, se přihlásil do služeb čs. četnictva a sloužil vesměs na stanicích v okolí Prahy (v Krči a od roku 1935 v Řepích). Během 20. let se strážmistr Chrudimský oženil a stal se otcem syna Miroslava a dcery Marie. Na počátku 30. let je povýšen na štábního strážmistra. S příchodem okupace se Josef Chrudimský zapojil do odboje. Prováděl převozy a ukrývání zbraní a také zpravodajskou činnost, sledoval pohyby okupačních jednotek, jejich stavy, přesuny a umístění v úseku Košíře — Dušníky — silnice Praha-Plzeň — Břevnov — Hostivice — silnice Praha-Karlovy Vary. Získané informace předával především mjr. Václavu Uhlířovi. Od něj pak mohly směřovat na zemské četnické velitelství k mjr. Jindřichu Biskupovi a k ministerskému předsedovi Eliášovi. Činnost Josefa Chrudimského však byla prozrazena udavačem Hájkem ze Stodůlek. Šstrážm. Chrudimský se zatčení vyhnul díky svým nadřízeným. Mjr. Biskup přišel s plánem, jak Chrudimského zachránit. Vše bylo realisováno po dohodě s velitelem četnického oddělení Praha mjr. Václavem Uhlířem a s Chrudimského ženou Marií. Cílem plánu bylo přesvědčit okupanty o tom, že šstrážm. Chrudimský již není na živu a zároveň Chrudimského dostat za hranice. Manželé Chrudimští předstírali ostrou domácí hádku. Pohozené šaty Josefa Chrudimského na břehu přehrady ve Vraném vedly k pátrací akci. Ta pochopitelně zůstala bez kladného výsledku. Mjr. Biskupovi se podařilo přesvědčit pplk. Klofandu (který v rámci okupační správy prováděl dohled nad zemským četnickým velitelstvím), že jde o sebevraždu. Manželce četníka byl tak navíc zajištěn vdovský důchod po dobu okupace. Štábní strážmistr Chrudimský tak 18. 7. 1939 u Michálkovic překročil hranice Protektorátu a utekl spolu s dalšími čtyřmi muži do Polska. V Polsku se ihned přihlásil do čs. legionu u vojenské skupiny čs. konzulátu v Krakově. Téhož dne byl presentován v Malých Bronowicích (dnes součást Krakova). Zúčastnil se bojů v Polsku a Francii a stal se součástí oddílu polního četnictva naší západní zahraniční armády. Ve Francii byl odveden 4. 5. 1940 v Marseille a dostal osobní číslo F-3271. Do republiky se Josef Chrudimský vrátil v květnu 1945 jako poručík polního četnictva. Odbojová anabáze Josefa Chrudimského však návratem do osvobozené republiky nekončí. Jako úředník ministerstva vnitra se — přinejmenším — od roku 1950 angažoval v protikomunistické činnosti. Spolu s Jaroslavem Čudlou a Jaroslavem Hájkem obstaral tajné diagramy vnitřního obchodu, které předali velvyslanectví USA. Na podzim 1951 přislíbil pomoc Františku Šilhartovi při převedení jeho syna do zahraničí (ten na československém území plnil zpravodajské úkoly, kterými byl v zahraničí pověřen). Z pomoci s převodem však sešlo z důvodu personálních změn v pohraničním úseku. To, bohužel, nezůstalo skryto bezpečnostnímu aparátu státu. Josef Chrudimský byl zatčen a od 30. 4. 1952 držen ve vazbě. Krajský prokurátor v Praze tak podal v roce 1953 žalobu na Josefa Chrudimského — jako „hlavu“ skupiny — dále na Jaroslava Hájka, Jaroslava Čuldu, Karla Chrudimského, Stanislava Marka a Františka Koláře. Za „protistátní“ činnost byl Josef Chrudimský odsouzen Krajským soudem v Praze na 12 let, které trávil především ve věznici v Leopoldově. Amnestie z roku 1960 mu přinesla snížení trestu o jeden rok. Podmínečné propuštění bylo Chrudimskému nejprve v roce 1957 zamítnuto a později povoleno. Propuštěn na svobodu tak byl 10. 5. 1960 a dále žil v Praze se svou ženou. Josef Chrudimský zakončil svou životní pouť v březnu 1967 a pochován je na Krčském (Nuselském) hřbitově v Praze. Autor textu Mgr. Miloš Bernart www.zvonypameti.cz Josef Chrudimský | Zdroj: Národní archiv