Hrdina protinacistického odboje, stíhací pilot elitních britských jednotek Royal Air Force, účastník protikomunistického odboje, oběť vykonstruovaného politického procesu a dlouhodobého vězení např. na plzeňských Borech (zařazen mezi trestané účastníky tzv. vzpoury), v Leopoldově, na Jáchymovsku — šachta Rovnost a dalších místech. * 18. března 1916, Lašťany u Šternberka + 11. srpna 1957, Vykmanov u Jáchymova Těsně po válce byl v Británii natočený film Srdce v zajetí inspirovaný skutečnými osudy českého pilota Josefa Brykse, který byl ve filmu přejmenován na Karla Haška. Jeho života se rovněž dotýká hollywoodský snímek Velký útěk z roku 1963. Bryksova druhá manželka Trudie napsala o jeho životní pouti knihu, v Česku vyšla v roce 2003 pod názvem Naděje a beznaděje. V roce 2012 byla zaslouženě připomenuta osobnost Josefa Brykse v rámci festivalu Mene Tekel ve velké porotní síni Vrchního soudu v Praze na Pankráci. Tehdy se na „živé“ rekonstrukci politického procesu z období 50. let podíleli studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy a v roli Josefa Brykse herec Divadla na Fidlovačce Pavel Nečas. Od té doby o jeho osudu vyšly poutavé knihy, jedna s názvem Na útěku — Neuvěřitelný příběh Josefa Brykse a druhá Rytíři nebes — Josef Bryks. Ačkoli Bryks žil pouhých 41 let, to, co mu jeho osud připravil, si umí během jednoho života představit jen málokdo. Josef Bryks se narodil do rolnické rodiny jako sedmé z osmi dětí hanáckého rolníka Františka Brykse a jeho ženy Anny, rozené Nasvetrové. Maturoval na obchodní akademii v Olomouci. Po absolvování prestižní Vojenské akademie v Hranicích na Moravě započal kariéru u jezdectva, ale během studia v letech 1936 až 1937 přestoupil k letectvu. Poté sloužil u 5. pozorovací letky 2. leteckého pluku v Olomouci. Od roku 1937 se v oboru letectví vzdělával v Prostějově. Pilotní výcvik ukončil jako poručík 21. září 1938. Přijat byl dne 30. září 1938 k 33. stíhací letce již zmíněného 2. leteckého pluku. V březnu 1939 se oženil s první ženou Marií Černou, dcerou řezníka z nedalekých Dolan. V polovině dubna 1939 byla československá branná moc německou protektorátní správou rozpuštěna a Bryks byl zproštěn služby. Po německé okupaci pomáhal s organizováním útěků československých pilotů z protektorátu do Polska. Sám neutekl proto, že s manželkou očekával narození dcery. V září 1939, dva dny po porodu, však jejich dcera zemřela. Bryks v prosinci 1939 nastoupil do služeb Ministerstva vnitra a byl delegován do okresu Velké Meziříčí. Z Československa se mu podařilo utéct dne 20. ledna 1940. Zvolil tzv. „balkánskou cestou“ a připojil se k nově se tvořící československé armádě ve Francii. Přes Slovensko se dostal do Maďarska, kde byl v Budapešti dne 26. ledna 1940 zatčen a vězněn do 4. dubna téhož roku. Po dvouměsíčním věznění byl eskortován zpět na Slovensko. Odtud se Bryksovi podařilo uprchnout a následně se dostal přes Maďarsko do Jugoslávie. Zde se na francouzském konzulátu v Bělehradě zapsal do cizinecké legie. Tím získal francouzské doklady a přes Řecko, Turecko a Sýrii mohl dorazit do Francie. Marie se s Josefem dala po jeho odchodu do zahraničí rozvést. Bryks se mezitím v jihofrancouzském Agde dne 10. května 1940 prezentoval u náhradní jednotky československého letectva. Vzhledem ke kapitulaci Francie nestačil absolvovat žádný cvičný let a do bojů druhé světové války na francouzském území se nezapojil. Dne 24. června 1940 byl spolu se stovkami československých vojáků evakuován na palubě lodi „Apapa“ do anglického Liverpoolu, kam dorazil 7. července 1940. Do řad Britského královského letectva byl přijat 2. srpna 1940. Zpočátku sloužil u 310. československé stíhací peruti RAF v Duxfordu. V dubnu 1941 nastoupil ke kanadské 242. stíhací peruti. Spolu s ní prodělal výcvik na noční stíhací akce. Asi za měsíc byla peruť přemístěna na základnu North Weald poblíž Londýna, kde byla začleněna do místního stíhacího křídla, s nímž měla podnikat ofenzivní lety nad okupovanou západní Evropou. V průběhu války se seznámil se svou pozdější manželkou Trudie, dobrovolnou pracovnicí WAAF a vdovou po britském letci. Dne 17. června 1941 Bryks ve stíhačce Hurricane chránil britské bombardéry. Během své první akci nad okupovanou Francií byl ovšem sestřelen proslulým stíhacím pilotem a také velitelem stíhacích sil Luftwaffe Adolfem Gallandem. Následující den v noci byl Bryks nacisty zajat a poslán do zajateckého tábora Oflag IXA/H Spangenberg. Při následném výslechu zatajil svoji pravou identitu a vydával se za Brita jméněm Joseph Ricks. Z německého zajetí se pokusil neúspěšně uprchnout celkem pětkrát, i přesto se dočkal osvobození Američany v květnu roku 1945. Po návratu do Československa, kam se s ním vydala i Trudie, se manželům narodila dcera Sonia. Josef Bryks, který vzhledem ke svým zraněním již nemohl létat, přednášel v Olomouci. Byl však přemístěn do Havlíčkova Brodu. V březnu 1948 byl postaven mimo službu a v květnu téhož roku byl zatčen pro podezření z příprav ilegálního opuštění Československa. Trudie i s jejich dcerou Soniou se již v zahraničí nacházely. Dne 3. května 1948 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu s divizním generálem Karlem Janouškem byl Vrchním vojenským soudem odsouzen za „zločin přípravy úkladů, zločin zběhnutí a pokusu zločinu vojenské zrady k 10 letům těžkého žaláře, čtvrtletně zostřeného tvrdým ložem, ztrátě čestných odznaků a vyznamenání a ztrátě čestných práv občanských na 10 let.“. Prošel tzv. „Domečkem“ na Hradčanech, věznicí na Pankráci, vězením v Mladé Boleslavi, v Opavě a trest si odpykával také v plzeňské věznici Na Borech. V rámci politického procesu, tzv. „borské vzpoury“ z května 1950, cílící primárně na členy Sboru vězeňské stráže, mu byl trest zvýšen na dvacet let a došlo k jeho přesunutí do věznice v Leopoldově. Nakonec byl přemístěn do systému jáchymovských pracovních táborů, konkrétně na šachtu Rovnost u Jáchymova. Tam byl Bryks mučen, zavírán do korekce a přetěžován těžkou prací. I přes svou houževnatou povahu a snahu plnit normy byl odsouzen k dalším letům odnětí svobody. O útěk se nepokusil zřejmě proto, že mu bylo jasné, že pokud by se útěk povedl, dostal by se stejně záhy zpátky a s vyšším trestem. Navíc by za pomoc uprchlému muklovi byli odsouzeni další nevinní lidé. Těžce nesl, že mu byla odepřena možnost finančně přispívat na živobytí svému starému otci a dceři v Anglii. Jeho zdravotní stav se zhoršoval. Josef Bryks zemřel na rozsáhlý infarkt ve svých 41 letech v noci z 11. na 12. srpna 1957 ve vězeňské nemocnici jáchymovských dolů ve Vykmanově. Výpovědi k jeho úmrtí se liší. Jeho příbuzným, stejně jako mnoha dalším politickým vězňům, bylo znemožněno vystavení řádného katolického pohřbu a uložení jeho ostatků do rodinného hrobu. K zpopelnění těla došlo v karlovarském krematoriu, ale urna s jeho popelem byla identifikována až 52 let po jeho smrti. Zásluhu na jejím objevení nese kolektiv historiků, mezi které patří náš dlouholetý podporovatel doktor Aleš Kýr. Ten zjistil, že v roce 1965 bylo z pankrácké věznice na motolský hřbitov tajně odvezeno a zakopáno 78 očíslovaných, nicméně anonymních, uren. Za svou válečnou činnost obdržel Josef Bryks několik válečných křížů a jako jediný Čechoslovák v zajetí medaili za statečnost: Member of the Order of the British Empire (MBE). Rovněž získal titul brigádního generála in memoriam. Plně rehabilitován byl ale až v roce 2006. Jeho manželka Trudie zemřela 16. července 2011. Autorka: Mgr. Teresa Urbář, Ph. D. Na textech medailonků se dále podílejí autoři: Mgr. Miloš Bernart; PhDr. Petr Blažek, Ph.D.; Tomáš Karabela; Mgr. Michal Macháček, Ph.D.; Mgr. Hana Zdražilová, MSc. www.zvonypameti.cz Josef Bryks s manželkou Trudie, 1947 | zdroj: commons.wikimedia.org