* 5. 6. 1912, Horka u Staré Paky † 16. 12. 1998, Horka u Staré Paky Antonín Seliger se narodil v Horce u Staré Paky do rodiny s kolářskou tradicí trvající po dvě a půl století. Sám se u otce — po absolvování obecné školy a měšťanky — vyučil kolářem a řemeslu se do nastoupení vojenské služby věnoval. Od roku 1934 oblékal vojenskou uniformu a sloužil v Kutné Hoře u telegrafního praporu 1 jako radiotelegrafista. Do zálohy odcházel na podzim 1936 v pozici poddůstojník — svobodník. Další rok se živil jako sezónní dělník na silnicích. Roku 1937 si podal žádost o přijetí k čs. četnictvu. Po náležitém prověření byl přijat a 1.dubna 1938 presentován v Praze u doplňovacího oddělení zemského četnického velitelství. Ještě týž den byl, spolu s dalšími, odeslán na Podkarpatskou Rus. Záhy se žáci četnické školy v Berehově stali součástí četnického pohotovostního oddílu Chust. Ten byl nejprve nasazen ke střežení maďarské hranice u Králova nad Tisou (dnešní Korolevo), v září 1938 byl pak přemístěn do jižních Čech k zesílení tamní obrany. V okolí Vyššího Brodu a Českého Krumlova se mladí četníci dostali do prvních bojů. Mnichovské události znamenaly návrat berehovského pohotovostního oddílu na Podkarpatskou Rus — do nového hlavního města země — do Chustu. O půlnoci mezi 31. prosincem a 1. lednem 1939 byl Seliger při obraně vládní budovy v Chustu postřelen Sičovci do lokte pravé ruky. Záhy byl dopraven do prozatímní nemocnice v Krivé. Po zániku republiky a vzniku protektorátu, v březnu 1939, se Antonín Seliger dostal do Prahy. Zde pokračoval v četnické škole a přeškoloval se na české zákony. Během této doby se účastnil ukrývání zbraní na Kampě (nakonservované zbraně byly v zaletovaných měděných bednách uloženy na dno řeky). Ve skladišti zemského četnického velitelství se mu podařilo získat starý rozbitý a vyřazený cyklostyl. Po jeho opravě posloužil k množení časopisu V boj. Ten i sám rozšiřoval (například do východních Čech). V září 1939 byl Antonín Seliger převelen k pohotovostnímu oddílu do Hradce Králové. Spolu s některými dalšími královéhradeckými četníky a dalšími kolegy z východních Čech byl nucen se účastnit 24. června 1942 likvidace obce Ležáky. Četníci nejprve odvedli dobytek a poté museli kolem obce vytvořit kordon (samotná likvidace byla v rukou Němců). Během protektorátu byl Antonín Seliger z Hradce Králové převelen napoprvé do Semil a později do Chlumce nad Cidlinou, kde se aktivně účastnil květnového povstání roku 1945. Další léta strávil u SNB, ze kterého byl v 50. letech vyhozen poté, co při noční obchůzce narazil na auto s opilými důstojníky a funkcionáři ve službě. Celou událost nahlásil — a to byl jeho konec u sboru. Do penze pak pracoval ve stavebninách a po sametové revoluci se dočkal rehabilitace. Traumatické vzpomínky na Ležáky a svoji službu po letech sepsal do svých pamětí. Autor textu: Mgr. Miloš Bernart www.zvonypameti.cz Antonín Seliger | Zdroj: Archiv Miloše Bernarta