Gymnastka, sportovní trenérka a funkcionářka, sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřnásobná Sportovkyně roku Československa. * 3. května 1942, Praha † 30. srpna 2016, Praha Věra Čáslavská se narodila v pražském Karlíně a od malička se pod vlivem maminky věnovala baletu a krasobruslení. Vedle toho chodila plavat i dělala lehkou atletiku. Profesionální zalíbení nalezla v gymnastice, na které se jí líbilo, že není jednotvárná a také to, že je důležitý styl a má kontakt s publikem. Přináší lidem zážitky a radost, posléze navíc reprezentuje svou zemi. Od roku 1957 pod vedením gymnastky Evy Bosákové začala slavit první vetší úspěchy. Již v témže roce vyhrála mistrovství republiky dorostenek i juniorek. O rok později na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě obsadily československé gymnastky v soutěži družstev druhé místo a na mistrovství Československa získala Věra Čáslavská druhé místo hned za svou trenérkou. Na mistrovství Evropy v Krakově vybojovala svou první zlatou medaili za cvičení na kladině a stříbrnou za přeskok. V roce 1959 začala spolupracovat s trenérem Vladimírem Prorokem a po něm s trenérkou Slávkou Matlochovou. Dřela do úmoru, denně cvičila šest hodin, ve volných chvílích se učila. „Povinnosti se na mě valily dominovým efektem,“ líčila. Po střední škole měla státnice ze psaní na psacím stroji a těsnopisu, navíc pracovala jako písařka. Dodělala si i maturitu, a to s vyznamenáním. Ze ctižádostivé dívky se rodila hvězda. V roce 1964 na letních olympijských hrách v Tokiu získala zlatou medaili ve víceboji jednotlivců, v přeskoku a na kladině. Československé družstvo skončilo druhé. O rok později na mistrovství Evropy v Sofii získala pět zlatých medailí za bradla, kladinu, prostná, přeskok i víceboj. Na mistrovství světa v Dortmundu v roce 1966 zvítězila ve víceboji jednotlivců a v přeskoku, navíc získala stříbrnou medaili na kladině a v prostných. V soutěži družstev pak československé gymnastky získaly zlatou medaili. Později na mistrovství Evropy v Amsterdamu získala zlato ve všech soutěžních disciplínách. V roce 1968 na Letních olympijských hrách v Mexiku, kterými ukončila svoji sportovní kariéru, vybojovala zlato za víceboj, přeskok, bradla a prostná. Stříbro pak za kladinu a v družstvech. Během slavnostního ceremoniálu předávání medailí gestem protestovala proti okupaci Československa, když stála společně na stupínku se sovětskou závodnicí. V průběhu těchto her se vdala za Josefa Odložila, českého reprezentanta v běhu, s nímž měla dvě děti. Byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa. Zapojila se do politického života a podepsala petici Dva tisíce slov na podporu demokratizačních změn v Československu. Pro svou nepoddajnost byla následně odstrčena z veřejného i profesního života. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a věnovala se trenérské činnosti. Později jí bylo dovoleno vykonávat trenérskou činnost v Mexiku. V lednu 1990 se stala poradkyní prezidenta republiky Václava Havla pro sociální otázky a sport. V letech 1990 až 1992 zastávala funkci předsedkyně Československého olympijského výboru a poté byla až do roku 1996 předsedkyní Českého olympijského výboru a vedle toho v letech 1995 až 2001 členkou Mezinárodního olympijského výboru. V srpnu 1993 zemřel Věry bývalý manžel Josef Odložil po potyčce se synem Martinem. Věra se stáhla z veřejného života, do kterého se po více jak desetileté pauze opět vracela. Pomáhala českým sportovcům, v prezidentských volbách v roce 2013 aktivně podpořila Karla Schwarzenberga a v září 2015 napsala otevřený vzkaz adresovaný české veřejnosti, v němž apelovala na solidaritu a pomoc těm, kteří prchají před válkou během uprchlické krize. „Člověk může dokázat cokoli, pokud opravdu chce,“ byla přesvědčena držitelka 140 medailí, z toho 97 zlatých, jejíž jméno nese planetka nebo sportovní hala v Černošicích. Zpracoval Mgr. Michal Macháček, Ph.D. Na textech medailonků se dále podílejí autoři: Mgr. Miloš Bernart; PhDr. Petr Blažek, Ph.D.; Tomáš Karabela; Mgr. Teresa Urbář, Ph.D.; Mgr. Hana Zdražilová, MSc.; Mgr. Kryštof Zeman www.zvonypameti.cz