Trasy svatojakubských cest Všerubská a Železná v Praze začíná u Kostela sv. Jakuba Většího na Starém Městě, významné památky spojené s duchovní historií města. Kostel byl po ničivém požáru přestavěn v letech 1390–1474 v gotickém slohu, avšak dnešní podoba je výsledkem barokních úprav vedených Janem Šimonem Pánkem po dalším velkém požáru v roce 1689. Úpravy byly dokončeny roku 1739. V kapli pod nedostavěnou věží nalezneme pamětní desku z roku 1615 připomínající hrdinství staroměstských řezníků, kteří chránili kostel v neklidných dobách let 1420 a 1611. V současnosti je chrám známý nejen liturgickým životem, ale i pravidelnými varhanními koncerty. Kostel sv. Jakuba se také objevuje v několika příbězích Jaroslava Foglara. Od Kostela sv. Jakuba Většího na Starém Městě, významného duchovního bodu svatojakubských tras, se vydáváme přes Ungelt směrem k Staroměstskému náměstí – jednomu z nejikoničtějších míst v celé Praze. Náměstí je živoucím svědkem dějin české státnosti, kultury i náboženských zlomů. Dominuje mu Týnský chrám, Staroměstská radnice s orlojem a kostel sv. Mikuláše. Každý kámen náměstí vypráví svůj příběh, od dob středověku až po tragické události popravy 27 českých pánů roku 1621. Z náměstí pokračuje k Malému náměstí, dříve tržiště, dnes půvabný koutek plný renesančních a barokních měšťanských domů. Ve středu stojí kašna se sochou rytíře z 16. století, kolem se rozprostírá pestrá mozaika historických fasád. Z Malého náměstí do Karlovy ulice, která je součástí historické Královské cesty. Tato ulice vede cestu kolem mnoha významných budov – například Klementina, rozsáhlého jezuitského areálu, kde se nachází slavná barokní knihovna, astronomická věž a historická sídla vzdělanosti. Z Karlovy ulice se trasa lehce stáčí do Husovy ulice, jež nese jméno významného kazatele a reformátora Jana Husa. I tato část trasy je lemována starými domy a ukrývá několik galerií a klidných zákoutí, kde se jako by zastavil čas. Odtud pokračuje do ulice Na Perštýně, která tvoří přechod mezi Starým a Novým Městem. Tato historická ulice pokračuje až ke Spálené ulici, dnes rušné dopravní tepně, která však stále skrývá starobylou atmosféru. Právě tudy šli v minulosti poutníci směřující k Novému Městu a dál na jih k Emauzům a na Vyšehrad. Za Spálenou už vstupuje na majestátní Karlovo náměstí, jedno z největších středověkých náměstí v Evropě. Založené Karlem IV. v roce 1348, mělo být centrem Nového Města. Dnes se zde nachází Kostel sv. Ignáce, Novoměstskou radnici, ale i tichá zákoutí parkové úpravy, která nabízí prostor k odpočinku a rozjímání uprostřed metropole, ale také připomíná dějiště krvavých událostí během druhé pražské defenestrace v roce 1483. Trasa se stáčí ke klášternímu areálu Emauzy, založenému Karlem IV. v roce 1347 pro slovanské benediktiny. Klášter byl výjimečný nejen svým duchovním posláním, ale také kulturní činností – právě zde vznikala staroslověnská liturgická literatura. Emauzský klášter poznáme podle výrazných modernistických věží, které nahradily původní věže zničené při bombardování v roce 1945. Od Emauz cesta směřuje k jihu, sleduje tok Vltavy, míjí Vyšehrad, slavné staré sídlo českých knížat (od trasy viditelné) a pokračuje kolem městských částí Braník a Modřany. Zde se Praha pozvolna otevírá klidnějším přírodním scenériím a podél řeky se dostáváme až na Zbraslav, významné historické městečko, kde se nachází Zbraslavský klášter, založený Václavem II. roku 1292. Tento klášter byl jedním z nejvýznamnějších kulturních a náboženských center středověkého českého království. V klášterním kostele byl také původně pohřben král Václav II., jeho syn Václav III. a také Eliška Přemyslovna. Zbraslav bývá považována za bránu do středních Čech a odtud svatojakubská cesta pokračuje již ven z Prahy směrem na západ a jihozápad až do Santiago de Compostela. Alternativní varianta průchodu Prahou – přes Malou Stranu, Hrad a Petřín Tato alternativní varianta pražského úseku Všerubské svatojakubské cesty je určena poutníkům, kteří mají čas a chtějí projít jednu z nejdůležitějších a nejpůsobivějších částí Prahy. Pražská varianta Všerubské svatojakubské cesty začíná u Kostela sv. Jakuba Většího na Starém Městě, založeného králem Václavem I. již v roce 1232. Dnešní podobu získal chrám po ničivém požáru koncem 17. století díky barokní přestavbě, která vrcholila v roce 1702. Jeho štukované průčelí patří mezi nejkrásnější barokní fasády ve městě. Vedle kostela stojí budova Kláštera minoritů s dochovanými gotickými prvky. Právě zde se roku 1337 konala svatební hostina krále Jana Lucemburského a Beatrix Bourbonské. Naproti chrámu vede do dvora Ungelt – místa s historií sahající až do 11. století, kdy sloužil jako opevněné tržiště a později jako celnice. Před jeho vstupem stával starší kostel Panny Marie se špitálem pro cizí obchodníky, později nahrazený monumentálním Chrámem Matky Boží před Týnem, dokončeným těsně před husitskými válkami. Chrám se stal centrem duchovního života reformního hnutí a hlavním městským kostelem husitské Prahy. Následně se dostává na Staroměstské náměstí, jedno z historicky nejvýznamnějších míst českého státu. Kromě orloje na Staroměstské radnici, která je jeho hlavní dominantou, zde nalezneme mnoho dalších architektonických skvostů. Přes Malé náměstí pokračuje Karlovou ulicí až na Karlův most – unikátní středověké dílo, které tvoří přirozený přechod na Malou Stranu. Po přejití mostu prochází Mosteckou ulicí na Malostranské náměstí, kde se tyčí monumentální barokní kostel sv. Mikuláše od Kryštofa Dientzenhofera. Z náměstí stoupá klikatou Nerudovou ulicí, lemovanou historickými paláci, na Pražský hrad, sídlo českých panovníků. Zde dal ve 14. století Karel IV. vybudovat Katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha, která se stala nejen korunovačním chrámem, ale i symbolem české státnosti. Z Hradčanského náměstí navazuje Loretánskou ulicí na Loretánské náměstí s Černínským palácem, dnes sídlem Ministerstva zahraničních věcí. Naproti stojí pražská Loreta s barokní zvonkohrou a kopií Svaté chýše – domnělého domu Panny Marie. Loreta je významným poutním místem, podobně jako nedaleký Klášter kapucínů, který dodnes nabízí ubytování poutníkům. Odtud cest míří ke Strahovskému klášteru, založenému již roku 1140. Rozsáhlý areál premonstrátského kláštera je známý zejména svou knihovnou – jednou z nejcennějších v Čechách. Z nádvoří před klášterem se otevírá krásný výhled na celou Prahu. Strahovská knihovna Odtud se cesta vede přes Petřín. Míjí výletní restauraci a schází Seminářskou zahradou do Helichovy ulice. V Karmelitské ulici odbočujeme vlevo ke Kostelu Panny Marie Vítězné, kde je uctívána slavná soška Pražského Jezulátka, darovaná Polyxenou z Lobkovic roku 1628. Od kostela navazuje Harantovou ulicí přes Maltézské náměstí na Kampu, odkud přechází Čertovku a navazuje podél Vltavy až k mostu Legií, který vede k budově Národního divadla a zde se opět podél Vltavy napojuje hlavní Všerubskou trasu kolem Emauz, míjí historický Vyšehrad, spojený s českou pověstí i královskými legendami, a opouští centrum města. Podél Vltavy pokračujeme až na Zbraslav, kde se u kostela sv. Jakuba Většího. Zde je již značená svatojakubská stezka, označená mušličkou, symbolem všech poutních cest vedoucích do Santiaga de Compostela.