Vánoce patří společně s Velikonocemi k hlavním svátkům křesťanského liturgického roku. Jsou oslavou narození Ježíše Krista, jak je popsáno v Lukášově evangeliu. Pojem „české Vánoce“ má specifický kulturní význam; český národ si v průběhu staletí vytvořil osobitou podobu vánočních svátků s neopakovatelným kouzlem. První předzvěstí blížících se Vánoc je obchůzka sv. Mikuláše. Ten, oblečen do biskupského roucha, s berlou a nalepenými bílými vousy navštěvuje 5. prosince, v předvečer svého svátku, domácnosti s menšími dětmi. Doprovází jej anděl a čert; první, aby dětem rozdával sladkosti, ovoce a drobné dárky, druhý, aby strašidelným hudrováním a chrastěním řetězy varoval ty, jejichž prohřešky by mohly přerůst hranice nevinného dětského zlobení. Před Vánoci se nakupují dárky, peče se vánoční pečivo, kupuje se vánoční stromeček a kapr ke štědrovečerní večeři. Kádě s kapry se na ulicích města objevují okolo 20. prosince. Na Štědrý večer 24. prosince se schází celá rodina ke společné slavnostní večeři, při níž se podává zpravidla rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a vánoční cukroví. Po večeři se u rozsvíceného vánočního stromečku rozbalují dárky; tradiční zpěv koled se udržuje už jen v některých rodinách. Vánoční nálada však začíná už počátkem adventního období. Město je v tu dobu již slavnostně vyzdobené a na mnoha místech jsou již rozsvíceny vánoční stromy jako hlavní symboly nadcházejících svátků. Největší vánoční strom bývá tradičně na Staroměstském náměstí. V historických částech města, ale i v okrajových čtvrtích probíhají vánoční trhy. I kulturní dění ve městě se nese ve znamení Vánoc: Výstavy, koncerty v pražských kostelích i koncertních sálech, festivaly adventní hudby, benefiční koncerty, speciální pořady pro děti, bruslení pod širým nebem. Nabídka je široká a vybrat si může opravdu každý. Pro většinu Čechů k Vánocům nerozlučně patří Česká mše vánoční rožmitálského kantora a skladatele Jakuba Jana Ryby (1765—1815), nazývaná podle svých prvních slov „Hej mistře“. V adventní době bývá často uváděna zejména v kostelích. Jejím specifikem jsou zakomponované lidové pastorální prvky. Bývá rovněž zvykem navštívit některý z mnoha kostelů, v nichž jsou od Štědrého dne až do prvních lednových dnů vystaveny jesličky (betlémy). Např. kostel sv. Matěje v Dejvicích bývá každoročně provoněný čerstvě upečenými jesličkami z perníku, v kostele Panny Marie Andělské na Hradčanech jsou jesličky v životní velikosti. Tradiční výstava betlémů je každoročně zpřístupněna v Betlémské kapli na Starém Městě.