Betlémy a jesličky patří k tradičním symbolům českých Vánoc. Nejstarší zmínka o vystavení jesliček v Čechách pochází z roku 1562. Z ryze církevní půdy se postupem času jesličky přesunuly i do lidového prostředí vesnic. Lidový betlémář tak zasazuje scénu narození Ježíška do prostředí, které obklopuje jeho vesnici. Maluje a zobrazuje reálné prostředí, ale zároveň se snaží naplnit svoji představu o exotických krajích, zvířatech a oblečení. Druhy a rozměry betlémů se velmi různí, lze je rozdělit do dvou základních kategorií. Skříňkové malé betlémy ležely celý rok na půdě a snesly se pro účely koledování a obchůzek. Jiné betlémy — figurkové — se každým rokem stavěly znovu a často zabraly velkou část světnice a dosahovaly opravdu značných rozměrů. Také se každoročně o nějakou tu nově zhotovenou figurku rozrostly. Existují také miniaturní betlémy sestavené v láhvi. Rovněž použité materiály se lišily — betlémy z vosku se příliš v lidovém umění nezabydlely, zato kašírované figurky našly velkou oblibu. Vyráběly se z dřevěné kostry s vyřezávanou hlavou a končetinami, na kterou se nanesly vrstvy z látky nebo z papíru, prosyceného klihovou vodou. Z této hmoty se následně vytvarovalo tělo a šaty figurky. Dřevěné vyřezávané figurky se zdobily polychromováním. Známým centrem zhotovování dřevěných betlémů je město Králíky — odtud králický betlém. Rychlými tahy zde vyráběli figurky o velikosti 2—15 cm celé rodiny. Každý měl svou úlohu — řezbář vyřezával tělo, ostatní přilepovali ruce a atributy z drobných štěpinek a pomocníci pak hotové výrobky barvili temperami nebo olejovými barvami. Králické postavičky si byly velmi podobné, přestože je zhotovovalo více autorů. Z keramiky se betlémy vyráběly pouze výjimečně, zato figurky tlačené z různých měkkých hmot — z těsta, papíru, sádry — které se naplnily do dřevěných formiček — tzv. kadloubků, byly vcelku snadno zhotovitelné. Moučná těsta dobře přijímala tvar a během sesychání udržovala ostré kontury. Nevýhoda byla v křehkosti materiálu a náchylnosti k napadení hmyzem. Jako trvanlivější se ukázaly výrobky z papíroviny s příměsí brambor a sádry. Tyto tlačené figurky se daly běžně koupit na předvánočních trzích. Zcela jiným typem jsou papírové betlémy dvourozměrné, ploché. Jejich základem byly dřevěné deskové betlémy z 18. století. Ještě dodnes je tento typ betlémů bohatě zastoupen — předtištěné betlémové archy je možné zakoupit na mnoha místech s vánočním zbožím. V typickém českém betlému jsou vždy zastoupeny tyto postavy: Ježíšek s volečkem a oslíkem, Panna Maria s Josefem, Tři králové (Kašpar, Melichar a Baltazar = K+M+B), pastýři a ovce, daráčci či darovníci (figurky nesoucí Ježíškovi dárky — vánočku, kůzle, mouku, husu, soudek piva…), muzikanti, anděl zvěstování Páně s nápisem Gloria in excelsis Deo (Sláva na výsostech Bohu). Celý výjev je korunován betlémskou hvězdou, která letí přes noční oblohu. V betlémě však můžete nalézt mnohem více figurek — například myslivce, kominíka, mlynáře, řemeslníky, tovaryše, selky, děvečky, pacholky, hospodského, ponocného, kozy, kachny, děti. Zkrátka celou vesnici a vše, co k ní patří.