Jestli někdo spojuje Polsko a Českou republiku, pak je to národní patron obou zemí, pražský biskup svatý Vojtěch. Je symbolem zápasu mezi křesťanstvím a pohanstvím a sen o křesťanské Evropě sdílel i se svým přítelem císařem římské říše Otou III. Pražská katedrála nese jeho jméno od roku 1060. V roce 993 založil Břevnovský klášter, jehož součástí je i nejstarší pivovar v Čechách. Místní pivo stojí za to ochutnat a jednou ročně jej dokonce uvaří podle staré středověké receptury. V Čechách se svatému Vojtěchovi nedařilo šířit křesťanství tak, jak by si představoval, a tak odešel do Polska a tehdejších Uher, kde pokřtil pozdějšího prvního uherského krále sv. Štěpána. Poté se vydal za polským knížetem Boleslavem Chrabrým s cílem podniknout misijní cestu. Ta vedla podél břehů Visly a Gdaňského zálivu. I přes varování, že si pohanští Prusové nepřejí jeho evangelizaci, v ní pokračoval. Byl zajat a 23. dubna 997 zavražděn. Vojtěchovy ostatky byly pro Boleslava Chrabrého natolik zásadní, že je vyvážil zlatem a uložil v katedrále v sídelním městě Hnězdně. O půlstoletí později si je domů do vlasti odvezl český kníže. Mučednickou smrtí však Vojtěchův příběh ani zdaleka nekončí. Po jeho smrti podnikl císař Ota III. symbolickou cestou po Evropě a požádal papeže Silvestra II., aby jej prohlásil za svatého. Nad jeho hrobem tak v polském Hnězdně bylo založeno za přítomnosti císaře a papeže první polské arcibiskupství a polský kníže Boleslav Chrabrý tu získal pro Polsko královskou korunu. Po vzoru těchto mocných mužů se můžete sv. Vojtěchovi poklonit v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, kde jsou uchovány jeho autentické ostatky. Svatý Vojtěch je pro svou vizi Evropy jako mezinárodního společenství, postavené na křesťanských základech, nazýván prvním Evropanem. Vojtěchovo pojetí přátelství států střední Evropy se pak stalo inspirací Václavu Havlovi pro založení Visegrádské čtyřky. V Polsku si úryvky Vojtěchova života můžete připomenout na 18 úchvatných bronzových reliéfech dveří katedrály v Hnězdně.