Pokud někdo už přes tisíc let spojuje státy střední Evropy, je to svatý Vojtěch, patron, uctívaný v Čechách, Německu, Polsku, Maďarsku i na Slovensku. Je symbolem vítězství křesťanství nad pohanstvím, teologem a tvůrcem chorálů, přítelem císaře a jedním ze tří světců, jimž je zasvě-cena pražská katedrála sv. Víta. Z Prahy jako mladý vyrazil s vizí mnišské obnovy. Když v Břevnově roku 993 založil první mužský klášter v Čechách, vznikl tu i pivovar, který dodnes jednou ročně vaří pivo podle původní středověké receptury. Narodil se kolem roku 956 do rodu Slavníkovců. Studoval v německém Magdeburku, doma se stal pomocníkem biskupa Dětmara a po jeho smrti přijal biskupskou berlu s rozhodnutím měnit mravy své doby. Odsuzoval mnohoženství, obchod s otroky a další zlozvyky starého světa. Cestoval, psal, kázal a z Itálie se vrátil s jasným plánem: klášter má být školou víry i práce. V Praze však dlouho nezůstal. Stal se duchovním rádcem římského císaře Oty III. a vydává se na misie k Prusům u Baltského moře. Kácí modly a ruší posvátné háje, až je zajat: úder pádlem do hlavy, oštěp, setnutí. Podle tradice musel polský kníže Boleslav Chrabrý vyvážit tělo svatého Vojtěcha zlatem. Uložil ho v Hnězdně, tehdejším hlavním městu Polska. Vojtěchova mučednická smrt pohnula celou střední Evropou. U jeho hrobu vzniká první polské arcibiskupství a z Hnězdna se stává duchovní metropole. Boleslav Chrabrý je později korunován polským králem. Češi však o ostatky svého světce nechtějí přijít. O generaci později proto český kníže Břetislav I. vojensky přepadne Hnězdno a Vojtěchovy ostatky přiveze do Prahy, čímž výrazně posílí význam města i zdejší katedrály. Nad celým příběhem však visí záhada tří lebek. Hnězdno, Praha i Cáchy po staletí tvrdily, že mají pravou Vojtěchovu lebku. Polští kronikáři říkají, že Češi tehdy omylem odvezli lebku Vojtěchova polorodého bratra Radima, zatímco v Cáchách se věřilo, že skutečnou lebku sem přivezl císař Ota. Moderní antropologické zkoumání přisoudilo pravost pražské lebce. Podle ní odborníci dokonce zrekonstruovali Vojtěchovu podobu. I proto je Vojtěch často nazýván prvním Evropanem. Jeho představa mezinárodního společenství, postaveného na křesťanských základech, předcházela dnešní Evropu o staletí. A myšlenka spolupráce zemí střední Evropy, kterou Vojtěch zosobňuje, inspirovala v roce 1991 prezidenta Václava Havla k založení Visegrádské skupiny. A Vojtěchův příběh? Ten začal v Praze a do Prahy se opět vrací. Katedrála Sv. Víta, Václava a Vojtěcha | Zdroj: Prague City Tourism Kde příběh v Praze zažít Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha (Pražský hrad) – místo zasvěcené i sv. Vojtěchovi; relikviář s lebkou a prostory Svatovítského pokladu dávají příběhu mučedníka hmatatelnou podobu. Břevnovský klášter (993) – klášter, který Vojtěch založil; pivovar s tradičním výročným várkou podle středověké receptury a atmosféra „první kapitoly“ českého mnišství. Karlův most – socha sv. Vojtěcha mezi barokními patrony; místo, kde v ruchu města prosvítá středověká Praha. Kostel sv. Vojtěcha (Nové Město, Vojtěšská ulice) – tichá připomínka světce, jehož jméno nese celé okolí. Tip na procházku Začněte v katedrále na Pražském hradě a postůjte u Vojtěchovy relikvie. Sejděte na Karlův most a najděte jeho sochu – mlčky připomíná pouti mezi zeměmi. Nakonec zamiřte tramvají do Břevnova: klášter a jeho zahrady vyprávějí o tom, že velké evropské myšlenky se často rodí v tichu klášterního dvora… a někdy se připíjejí douškem dobrého piva.