Spolu s apoštoly se pohybují také některé další figury na orloji: Smrtka s přesýpacími hodinami tahá za provaz a vyzvání na zvonek, Turek kroutí hlavou, Lakomec s měšcem pokyvuje a hrozí holí a Marnivec se shlíží v zrcadle. Níže po stranách kalendářní desky jsou další, již nepohyblivé figury: Písař s brkem, Hvězdář s dalekohledem, Kronikář s knihou a Archanděl Michael s plamenným mečem. Po uzavření okének zakokrhá zlatý kohout, aby oznámil příchod nového času, a orloj začne odbíjet. marnivec Figurka Marnivce se vyznačuje zrcadlem. Dřevěná, polychromovaná soška kývá nesouhlasně hlavou a zároveň se vzhlíží v zrcadle. Většinou je považována za symbol lidské marnivosti. Byla nově vytvořena po 2. světové válce, neboť tato strana pohyblivé figurální výzdoby orloje byla zcela zničena během požáru radnice v květnu 1945. lakomec Figurka Lakomce se vyznačuje holí a měšcem. Kromě nesouhlasného pohybu hlavou také hrozí holí a třese měšcem. Je symbolem neřesti a lakomství. Byla nově vytvořena po 2. světové válce, neboť byla v květnových dnech 1945 zcela zničena. smrtka Kostlivec či smrtka se vyznačuje přesýpacími hodinami, kterými otáčí jako symbol odměřování času života. Svým zvoněním a souhlasným kýváním připomíná všem neodvratný osud. Figurka smrtky byla nejstarší součástí figurální výzdoby orloje již od konce 15. století. turek Figurka Turka je zobrazena s loutnou. Polychromovaná dřevořezba je často považována za symbol rozmařilosti či rozkoše ve smyslu lidské neřesti. Objevují se však i jiná vysvětlení. archanděl Michael Socha archanděla Michaela kopím ukazovala nejprve platný údaj na kalendářní desce, od Mánesova pootočení kalendária ukazuje na ukazatel v horní části ciferníku. Měla by tedy být na orloji od zavedení kalendářní desky. Asi nejstarší datovaná zpráva určující autora je patrně z roku 1787. filozof Dřevěná, polychromovaná figurka s knihou je na orloji v této podobě teprve od úpravy uskutečněné po 2. světové válce. Autorem je Vojtěch Sucharda. hvězdář Dřevěná, polychromovaná figurka s dalekohledem původně představovala jednoho z pražských měšťanů. Teprve po 2. světové válce Vojtěch Sucharda přidal figurce zmíněný dalekohled. kronikář či také písař je dřevěná, polychromovaná figurka s brkem a svitkem pergamenu. Do dnešní podoby byla provedena Vojtěchem Suchardou po 2. světové válce. kohout Figurka kohouta symbolizuje život. Jeho kokrháním vždy končí přehlídka apoštolů, aby se za hodinu mohla opět předvést kolemjdoucím. Pozlacená figurka kohouta není pohyblivá. K orloji byla doplněna teprve v letech 1880—1882 spolu se zvukem kohoutího kokrhání. Zvuk vzniká stlačením měchu při zavírání okének. kamenný anděl Kamenné poprsí anděla vzniklo jako jedna z nejstarších plastik na orloji. Původně se jednalo o polychromovanou gotickou plastiku s nápisem na pásce, který dnes již není patrný. Originál byl poškozen v květnu 1945 a musel být nahrazen kopií. kalendárium Ve spodní části orloje je umístěna kalendářní deska neboli kalendárium. Původní kalendárium zaniklo při opravě orloje v roce 1864 a nahradila jej otočná kalendářní deska od Josefa Mánesa z roku 1866. Dnes se tento originál nachází v Muzeu Prahy a na orloji je jeho novodobá kopie. Na desce jsou kruhové alegorické malby měsíců s venkovskou a zemědělskou tematikou, menší obrázky představují znamení zvěrokruhu. Na okraji se nachází církevní kalendárium o 365 dnech, s čísly dnů v měsíci a jmény křesťanských světců, kterým je konkrétní den zasvěcen. Po vnějším obvodu kalendária je vyznačen tzv. cisioján, veršovaná slabiková pomůcka pro zapamatování pevně daných křesťanských svátků v roce. Roční cisioján má 12 slok a 365 slabik, stejně jako je měsíců a dnů v roce. Kalendárium Staroměstského orloje | Zdroj: Prague City Tourism; Foto: Martin Frouz