Vznik tohoto mimořádného díla je opředen legendami, z nichž ta nejrozšířenější hovoří o krutém konci jeho údajného tvůrce mistra Hanuše, jehož pražští radní po dokončení práce nechali oslepit, aby podobně impozantní dílo už nemohl postavit nikde jinde na světě. Příběh je naštěstí skutečně jen smyšlenkou, unikátnost stroje nás ovšem ohromuje až dodnes. Jak rozeznat apoštoly Alegorické postavy na průčelí Co ukazuje astroláb Historie unikátu Stroj a osobnosti Pražského orloje Staroměstský orloj představuje první veřejné hodiny na Starém Městě. Do té doby většina lidí určovala při pobytu venku čas především z astronomických jevů: výšky slunce na obloze, délky a směru stínů či ubývání světla za soumraku. V zákoně proto dokonce existovala tzv. „hora legalis“ čili „hodina čekací“, o kterou se bylo možné beztrestně zpozdit na jednání soudu či zasedání konšelů. Dnes je čas všudypřítomný, nosíme ho na zápěstí jako okovy. Ten, který ukazuje staroměstský orloj, je ale vlídný a pomalý čas přírody a vesmíru a dává nám pocit, že jsme zahrnuti do mnohem většího příběhu tohoto města, našeho světa a věčnosti. Orloj sám není jen běžný chronometr. Ukazuje nejen standardní středoevropský čas, ale také čas babylonský, který dělí den i noc na dvanáct stejně dlouhých částí – „hodin“. Jejich délka se mění podle délky slunečního svitu. V zimě má 40 minut, v létě 80. Dále z astrolábu můžeme odečítat hvězdný čas a také čas staročeský, který ukazuje, kolik hodin zbývá do setmění. Astronomické hodiny od hodináře Mikuláše z Kadaně byly do zvláštního přístavku na radniční věži umístěny roku 1410. Mistr Jan z Růže zvaný Hanuš však orloj pouze upravil a zdokonalil ve 2. polovině 15. století. Z kaple Staroměstské radnice lze nahlédnout do útrob mechanismu apoštolů i z vnitřní strany. | Zdroj: CESNET Během staletí zažíval orloj časy rozkvětu i úpadku. Někdy byl pýchou města a jindy celá desetiletí chátral. Takovým obdobím úpadku byla i třicetiletá válka, kdy do Prahy vtrhli Švédové, vyplenili Hradčany a přes Karlův most se valili na pravý břeh Vltavy. Měšťané včetně statečných studentů z Klementina se jim však postavili a bránili Staré Město i orloj, neboť věděli, že v něm brání část své identity. Největší devastaci pak orloj zažil za Pražského povstání na konci druhé světové války, kdy se Staroměstská radnice stala centem odboje a v jejím podzemí pracovala Česká národní rada. Pražané v těchto chvílích bránili před běsnícími nacisty nejen své životy a svou svobodu, ale i tento symbol městské historie. Radnice však byla zasažena zápalným granátem a kompletně vyhořela. Orloj, usazený na dřevěné konstrukci, se zřítil; po třech letech se však znovu objevil na jižním průčelí věže. Vrátil se, jako by se někdo dlouho ztracený vracel po letech domů. Bizarní historku s pražským orlojem dává k lepšímu slavný americký herec a komik Bill Murray, známý např. z filmu Krotitelé duchů. V roce 2014 se v Německu účastnil Mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Jeden den se vypravil na otočku vlakem do Prahy, kde ještě nikdy nebyl. Popisoval, že do české metropole dorazil po půlnoci a šel se podívat na orloj. Po pětihodinové cestě prý slyšel, jak hodiny jednou odbily, a zase se vrátil do Berlína. Přesto na tu noc, kdy se deset hodin tloukl po vlacích, aby viděl stroj tak úchvatný a vzácný, jakým je pražský orloj, dodnes vzpomíná jako na mimořádný zážitek. Strážce pražského orloje – Petr Skála, podcast Pražské věže Pražský či Staroměstský orloj je nejstarší stroj na světě, který dosud funguje na svém původním místě a plní původní funkci. O to, aby tomu tak bylo i nadále, se stará orlojník Petr Skála. Hovoří nejen o údržbě mechanismu, který lze rozebrat na 750 dílů, ale upozorňuje také na to, že orloj patřil k vůbec prvním veřejně dostupným hodinám… Víte, co skupina Elán vzkazuje smrtce na Pražském orloji?