Velikonoce jsou v Čechách vyvrcholením 40 denního postního období, které přichází po veselém masopustu a začíná Popeleční středou. Popeleční středa je poslední středa před 1. nedělí postní. O Popeleční středě se světí popel z ratolestí, které byly posvěceny minulý rok na Květnou neděli. Tímto popelem činí kněz věřícím na čele kříž se slovy: „Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Na Popeleční středu se nesmělo příst a šít — věřilo se, že by slepice nenesly vajíčka, podebíraly by se prsty, kulhaly by krávy a žáby by žraly na poli len. Nesmělo se ani štípat dříví — aby se sekera později nesvezla z nohy. Ani drát peří se nesmělo — štípaly by blechy. Neděle v době půstu mají svá zvláštní jména 1. neděle postní (Invocabt) — 22. 2. 2026 Černá — ženy oblékaly černé šátky, matky pekly v noci preclíky, aby to děti nevěděly a pak je věšely navléknuté na vrbovém proutku do zahrady — děti věřily že jim je nadělila liška, někdy také Pytlová, Pučálka nebo 1. Liščí neděle 2. neděle postní (Reminscere) — 1. 3. 2026 Pražná — pražila se obilná zrna, z nichž se připravovalo jídlo pražmo a polévka praženka, také Černá, Samometná 3. neděle postní (Oculi) — 8. 3. 2026 Kýchavná — lidé si přáli navzájem, aby nekýchali, neboť věřili, že kýcháním začíná mor — zdravili se navzájem „Pozdrav tě Pánbůh! a Pomáhej Pánbůh!“ 4. neděle postní (Laetare) — 15. 3. 2026 Družebná — družba spolu se ženichem chodívala tuto neděli do domu, kam chtěli o pomlázce přijít na námluvy, také Družbadlná nebo Družbadlnice, Liščí, Středopostní, Růžová 5. neděle postní (Judica) — 22. 3. 2026 Smrtná — ze vsi se vynášela slaměná Smrtka (Mařena, Mořena, smrtholka, Morena, Čaramura) — loutka ze slámy, která se házela za vsí do potoka 6. neděle postní (Palmare) — 29. 3. 2026 Květná — také Beránková, Palmová, slavila se památka vjezdu Krista do Jeruzaléma, světí se kočičky — jívové proutky, nosí se “ líto“ (zelená ratolest zdobená barevnými fábory a bílými nebo barevnými skořápkami — lítečko nosívala děvčata a s přáním po domech zpívala: „Květná neděle, kdes tak dlouho byla…“, vymetají se světnice — aby všechna havěť zahynula a z domu zmizela (Pryč hosti bez kostí! — švábi atd.).