přehled otevírací doba o místě služby Státní operu najdete v novorenesanční budově mezi Národním muzeem a překrásnou sescení budovou hlavního nádraží. Původně vznikla jako Nové německé divadlo, které bylo centrem pražské komunity českých Němců. Svým nádherným neorokokovým interiérem se zařadilo k nejkrásnějším divadlům v Evropě a tento atribut si podrželo dodnes. Slavnostně bylo otevřeno 5. 1. 1888 Wagnerovou operou »Mistři pěvci norimberští«. Pražské publikum však Wagnerovy opery přijalo s velkým nadšením již mnohem dříve. Ještě ve Stavovském divadle dirigoval mladý Gustav Mahler roku 1885 pražské premiéry oper «Zlato Rýna« a »Valkýra«. Prvním ředitelem Nového německého divadla se stal vynikající divadelní manažer a blízký přítel Richarda Wagnera Angelo Neumann. Během svého působení v letech 1888–1910 uvedl více než 600 představení Wagnerových oper. Přijetí a vnímání Wagnerovy hudby v Praze bylo výrazně ovlivněno silnou židovskou komunitou. Všichni významní představitelé Nového německého divadla byli židovského původu. Bohužel po druhé světové válce byla wagnerovská tradice v Praze přerušena. Národní divadlo však dnes opět oživuje pražský hudební svět před rokem 1938 projektem »Musica non grata«. A návrat k Wagnerovu dílu je jeho součástí. otevírací doba denní pokladna Státní opery (Legerova 75, Praha 1) po—ne: 10:00—18:00 Předprodej vstupenek probíhá na několik měsíců dopředu. Vstupenky lze zakoupit také na hlavní pokladně Národního divadla a Státní opery, v prodejní síti Colosseum Ticket a online na webových stránkách Národního divadla. více o otevírací době Zdroj: www.narodni-divadlo.cz otevírací doba denní pokladna Státní opery (Legerova 75, Praha 1) po—ne: 10:00—18:00 Předprodej vstupenek probíhá na několik měsíců dopředu. Vstupenky lze zakoupit také na hlavní pokladně Národního divadla a Státní opery, v prodejní síti Colosseum Ticket a online na webových stránkách Národního divadla. historie Novorenesanční budova divadla měla svého prostého předchůdce. V roce 1858 si vedení Stavovského divadla pronajalo pozemek o něco výš než dnešní divadlo a architekt Josef Niklas tam postavil Novoměstské divadlo. Říkalo se mu také lidově divadlo Před Koňskou branou, která tehdy ještě stávala. Hrála se zde pravidelně i česká představení, v nichž účinkovali herci Stavovského a později i Prozatímního divadla. 16. května 1868, kdy byl kladen základní kámen k Národnímu divadlu, byl v Novoměstském divadle poprvé proveden Smetanův Dalibor za osobního řízení skladatele. V Novoměstském divadle se hrálo do roku 1885 a poté bylo zbouráno. V roce 1886 začal stavět nové divadlo arch. Alfons Wertmüller podle plánů známé vídeňské firmy na stavbu divadel Fellner a Helmer. Německý divadelní spolek zde vybudoval a 5. 1. 1888 otevřel reprezentativní scénu pražských občanů německé národnosti Nové německé divadlo. Zahajovacím představením byli Mistři pěvci norimberští od Richarda Wagnera. Divadlo sloužilo především opeře, zpívaly zde mnohé hvězdy jako např. Enrico Caruso, v roce 1910 zde byla světová premiéra Elektry od Richarda Strausse. Budova je na průčelí zdobena bystami od sochaře Otto Mentzela (Goethe, Mozart, Schiller) a v tympanonu je 13 plastik od Theodora Friedla — výjevy z antické mytologie (Pegas, Ikarus, Amor, Athéna, Leda a další). V interiéru divadla jsou busty umělců — obětí fašismu: Josef Čapek, Julius Fučík, Joe Jenčík, Václav Jiříkovský, Rudolf Karel, Anna Letenská, Vít Nejedlý, Josef Skřivan, Oldřich Stibor, Bedřich Václavek, Vladislav Vančura, František Zelenka. Uprostřed je plastika Bedřicha Smetany od Karla Lidického. Je zde i pamětní deska s verši Stanislava Kostky Neumannna, věnovaná vzpomínce divadelníků, kteří zahynuli za fašistické okupace. V hledišti jsou malby od Eduarda Veitha. Po nástupu fašismu v Německu divadlo sehrálo pokrokovou úlohu v tom, že zde působili němečtí umělci pronásledovaní nacisty. Za okupace působilo pod názvem Deutsches Theater. Po roce 1945 se divadlo stalo českým lidovým divadlem s názvem Divadlo 5. května. 1. října 1945 se dávala Smetanova opera Braniboři v Čechách. Od roku 1946 v divadle působil jen operní soubor pod názvem Velká opera 5. května. V roce 1948 přešel soubor Velké opery do svazku Národního divadla a budova se stala jeho třetí scénou, 3. 11. 1949 přejmenovanou na Smetanovo divadlo. Od 1. dubna 1992 byl divadlu propůjčen statut samostatné umělecké instituce pod názvem Státní opera Praha. V letech 1967—73 se konala rozsáhlá rekonstrukce divadla podle projektu architekta Jiřího Albrechta. Od roku 1988 probíhala úprava fasády, výměna střešní krytiny a obnova sochařské výzdoby průčelí. Další rekonstrukce proběhla v letech 2016-2019. Opera byla slavnostně po třech letech otevřena 5. ledna 2020, přesně 132 let od jejího prvního otevření v roce 1888. K dispozici je titulkovací zařízení (čeština, angličtina) pro opery zpívané v originále. Prohlídky Státní opery