Starý židovský hřbitov na Žižkově

Sdílet

Starý židovský hřbitov na Žižkově v Mahlerových sadech byl založen v roce 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce a je významnou historickou památkou. Bylo zde pohřbeno na 40 000 osob, mezi nimi řada významných rabínů a učenců. Mohutné, reprezentativní náhrobky označují hroby prvních židovských podnikatelů. Na hřbitově jsou náhrobky jak barokní, tak empírové i zdobené v duchu historizujících slohů.

otevírací doba

leden—prosinec

po, út, st, čt 09:00—16:00  

09:00—14:00  

so zavřeno

ne 09:00—16:00  

sobota a židovské svátky zavřeno

více o otevírací době

vstupné

zdarma

více o vstupném

vstupné

zdarma

otevírací doba

leden—prosinec

po, út, st, čt 09:00—16:00  

09:00—14:00  

so zavřeno

ne 09:00—16:00  

sobota a židovské svátky zavřeno

historie

Starý židovský hřbitov na Žižkově tzv. první izraelský hřbitov na Olšanech byl založen v roce 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce. Pohřbívalo se zde i v době další morové epidemie ve druhém desetiletí 18. století a pravidelně pak od r. 1787 do r. 1890, kdy vešel v platnost zákaz pohřbívání uvnitř města.

Hřbitov je významnou umělecko-historickou památkou. Bylo zde pohřbeno na 40 000 osob, mezi nimi řada významných rabínů a učenců. Nejnavštěvovanější je hrob pražského vrchního rabína Ezechiela Landaua, známého též pod jménem Noda bi-Jehuda (1713—1793) [8], jehož náhrobek byl v roce 1993 (v souvislosti s výročím úmrtí) spolu s dalšími náhrobními kameny příslušníků rodiny kompletně restaurován. Jsou zde pohřbení i další význačné židovské osobnosti a představitelé osvícenství a novodobé židovské inteligence, jako např. Landauův žák, člen rabínského kolegia Eleazar Fleckeles (1754—1826) [15], lékař Jonas Jeiteles (1735—1806) [2], jeho syn Baruch Jeiteles (1762—1813) [4] nebo historik David Podiebrad (1803—1882) [18]. Mohutné reprezentativní náhrobky označují hroby prvních židovských podnikatelů – Joachima Poppera (1721—1795) [9], příslušníků rodin Jerusalemů [10, 11, 12], Pribramů [13, 14] a Dormitzerů [16]. Z uměleckého hlediska lze na hřbitově sledovat vývoj od barokně tvarovaných náhrobků přes reprezentativní náhrobky empirové a náhrobní kameny zdobené v duchu historizujících slohů až po běžné tvary druhé poloviny 19. století.

Původní pozemek hřbitova se rozkládal na mnohem větší rozloze než je dnes přístupná a otevřená část s náhrobky. Na počátku 60. let byl z větší části zrušen a přeměněn v park, dnešní Mahlerovy sady. Ve druhé polovině 80. let 20. století byl hřbitov v souvislosti s výstavbou tzv. Žižkovského vysílače komunistickým režimem zdevastován, velká část hřbitova byla vybagrována, další náhrobky byly povaleny a rozbity a zbytek hřbitova byl zasypán a přeměněn v park.

Zachovanou část židovského hřbitova ve Fibichově ulici, která je památkově chráněna, převzalo v roce 1999 do své správy Židovské muzeum v Praze. Po nezbytných stavebních úpravách a základních restaurátorských pracích byl hřbitov v září 2001 zpřístupněn veřejnosti. Samotné restaurování náhrobních kamenů však pokračovalo i nadále, takže do konce roku 2013 se podařilo restaurovat 164 náhrobky a 4 tumby.

V současnosti je hřbitov ve správě Židovské obce v Praze.