přehled otevírací doba vstupné o místě Zámecký park u zámku Průhonice je jeden z nejvýznamnějších parků v Česku. Představuje unikátní dílo vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě a je mimořádně cennou dendrologickou sbírkou - arboretem s množstvím domácích a cizokrajných dřevin okolo 1600 druhů a výjimečnou sbírkou rododendronů. Park je zapsán na Seznamu světového dědictví Unesco. otevírací doba listopad—únor po, út, st, čt, pá, so, ne 08:00—17:00 březen po, út, st, čt, pá, so, ne 07:00—18:00 duben po, út, st, čt, pá, so, ne 07:00—19:00 květen—září po, út, st, čt, pá, so, ne 07:00—20:00 říjen po, út, st, čt, pá, so, ne 07:00—19:00 více o otevírací době vstupné základní 140 Kč snížené 90 Kč rodinné 360 Kč vstupné mimo hlavní sezónu (1. 11.—31. 3.) základní: 100 Kč snížené: 60 Kč, děti do 6 let zdarma rodinné: 260 Kč více o vstupném Zdroj: http://www.pruhonickypark.cz vstupné základní 140 Kč snížené 90 Kč rodinné 360 Kč vstupné mimo hlavní sezónu (1. 11.—31. 3.) základní: 100 Kč snížené: 60 Kč, děti do 6 let zdarma rodinné: 260 Kč úplný ceník vstupného prohlídky V přízemních prostorech zámku (vstup z Malého nádvoří) se nacházejí stálé expozice, které přibližují návštěvníkům historii zámku a parku, nejvýznamnější osobnosti a instituce spojené s Průhonickým parkem, význam introdukce rostlin pro člověka a klíčové dřeviny. Pamětní síň je věnována zakladateli parku hraběti Arnoštu Emanuelovi Silva-Taroucovi. otevírací doba listopad—únor po, út, st, čt, pá, so, ne 08:00—17:00 březen po, út, st, čt, pá, so, ne 07:00—18:00 duben po, út, st, čt, pá, so, ne 07:00—19:00 květen—září po, út, st, čt, pá, so, ne 07:00—20:00 říjen po, út, st, čt, pá, so, ne 07:00—19:00 historie Průhonický zámek byl postaven v době renesance na místě starší tvrze. V 19. stol. byl pseudorenesančně přestavěn. Nejstarší částí je románský kostel Narození Panny Marie z roku 1187, přiléhající k východnímu křídlu zámku. Zámek není veřejnosti přístupný – sídlí zde botanický ústav. Průhonický park vybudoval v letech 1885 – 1927 hrabě A. E. Silva Tarouca ve spolupráci s dendrologem Camillo Schneiderem. Vykoupil přilehlé pozemky a využil členitého údolí Botiče k vybudování unikátního přírodně – krajinářského parku. Zahájil intenzivní výsadbu dřevin, i cizokrajných, z nichž mnohé se zachovaly dodnes. V roce 1954 vznikla v Průhonickém zámku geobotanická laboratoř a v roce u 1962 Botanický ústav Akademie věd ČR.