přehled o místě Vyšehradský hřbitov se stal místem posledního odpočinku významných českých osobností a jeho nejdůležitější součástí je centrální hrobka nazývaná Slavín. Právě sem byl na základě rozhodnutí spolku Svatobor, správce Slavína, uložen Alfons Mucha, který zemřel 14. července 1939. více o místě Smuteční obřad, který se konal 19. července 1939, začal v půl dvanácté v kolegiátním kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Nutno podotknout, že pro Alfonse Muchu byl Vyšehrad více než symbolickým místem. Podle dopisu jeho manželky Marie měl její manžel k Vyšehradu vztah již od dětství, určitě díky mamince a také strýci Beneši Metodu Kuldovi, jehož postavení vyšehradského kanovníka v tom hrálo důležitou roli. Zdrojem informací o pohřbu samém je nám Věstník hl. města Prahy č. 29-30, jehož zpráva potvrzuje, že se Muchův pohřeb, uspořádaný pražským magistrátem, stal opravdu národní manifestací, na níž se sešlo snad sto tisíc lidí. Za přítomnosti mnoha významných hostů jako byl ministr národní osvěty Jan Kapras, Otakar Španiel, nebo profesor AVU Vratislav Nechleba, promluvili nad rakví za Českou akademii věd a umění Max Švabinský a jménem Jednoty umělců výtvarných architekt Jan Zázvorka. Slavnostní pohřeb na žádost a náklady hlavního města Prahy provedla Vyšehradská kapitula. Vyšehrad, který patří mezi nejdůležitější pražské památky, je spojený s mnoha zásadními událostmi české historie. Druhá rezidence českých knížat a králů, sídlo samostatné kapituly, ale i unikátně dochovaná barokní pevnost jsou spolu s národním pohřebištěm a několika kostely středem zájmu návštěvníků.