přehled o místě Alfons Mucha projevil zájem podílet se na výzdobě Obecního domu již v roce 1902 při návštěvě pražského primátora Vladimíra Srba v Paříži. Od počátku zdůrazňoval, že výzdobu vytvoří bez nároku na odměnu, s výjimkou nákladů za návrhy, barvy, podkladová plátna a lešení. Muchovi byla roku 1909 svěřena výzdoba Primátorského salonku, tedy jedné z nejprestižnějších prostor budovy. Jelikož však získal zakázku bez výběrového řízení, setkal se s vlnou nevraživosti z řad české kulturní veřejnosti. více o místě Primátorský sál se nachází v kruhovém rizalitu přímo nad hlavním vchodem. Strop je zdoben freskou na téma Slovanská svornost. Kompozice je složená z figurálních motivů, které tvoří kruh s průhledem do nebe, zastíněných křídly letícího orla. Na stěnách v lunetových polích nalezneme malby Alfonse Muchy na náměty zde umístěných devíz: „Silou k svobodě, láskou k věrnosti“ / “Pokořená a zmučená – vzkříšena budeš širá vlasti“ / “Syna svého svatá matko národa přijmi lásku a nadšení“. V plochách pendentivů jsou zobrazeny personifikace ctností v českých historických postavách (Bojovnost – Jan Žižka, Věrnost – Jan Amos Komenský, Samostatnost – Jiří z Poděbrad, Spravedlnost – Jan Hus atd.) Alfons Mucha je autorem nejen malířské výzdoby sálu, ale také všech umělecko-řemeslných výrobků a detailů, od krytů topení přes okna, stojanová svítidla až po textilní závěsy. Sál tak vytváří stylově jednotné dílo, které po svém dokončení umlčelo kritiky pochybující o Muchových schopnostech. Obecní dům stojí v místě s bohatou historií. Nacházel se zde bývalý Králův dvůr a vycházely odtud korunovační průvody k Pražskému hradu. Obecní dům byl postaven mezi lety 1905-12 podle projektu architektů Osvalda Polívky a Antonína Balšánka v secesním stylu. Stavba a výzdoba Obecního domu se stala obrovským uměleckým podnikem počátku 20. století v Praze. Na jeho výzdobě pracovali nejvýznamnější čeští umělci, jako Ladislav Šaloun, Jan Preisler či Josef Václav Myslbek.