Ve východním křídle Klementina sídlila od svého založení v roce 1799 až do roku 1886 Akademie výtvarných umění. Roku 1878 se ke studiu na pražské akademii přihlásil také osmnáctiletý Alfons Mucha. Týden po písemném podání přihlášky s přiloženými ukázkami práce přišlo drsné doporučení, aby zájemce zvolil jinou životní dráhu. Mucha se však nevzdal, poprvé v životě se vypravil do Prahy a dostal se až do ateliéru Akademie k profesoru Antonínu Lhotovi. Ani na druhý pokus ale nebyl úspěšný. Profesor jej po pěti minutách vyhodil se slovy: “Malířů je mnoho, ale peněz málo. Najděte si raději jiné zaměstnání, kde se lépe uplatníte.” Do Klementina se Mucha obrazně vrací roku 1919 již jako světově uznávaný umělec. V letním refektáři byla tehdy otevřena výstava, při níž měli diváci poprvé možnost zhlédnout část Slovanské epopeje. Z jedenácti hotových obrazů jich bylo vystavováno pět, a to Slavnost Svantovítova na Rujáně, Zrušení nevolnictví na Rusi a triptych Kouzlo slova. Prostory letního refektáře jsou dnes užívány jako Všeobecná studovna Národní knihovny ČR.