přehled o místě Při dostavbě katedrály byl Alfons Mucha českou bankou Slavie požádán o výzdobu jednoho okna. Vitrážové okno bylo nakonec do severní lodi chrámu vsazeno roku 1931. Ústřední panel představuje svatého Václava s babičkou svatou Ludmilou a výjevy ze života slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. V blízkosti Krista je zakomponován obraz bohyně Slavie jako emblém banky. Okno se nachází v přední části katedrály vlevo, v Nové arcibiskupské kapli. více o místě Historie tohoto chrámu sahá do první třetiny 10. století, kdy kníže Václav získal od východofranckého císaře Jindřicha Ptáčníka relikvii ramene svatého Víta. Václav nechal zbudovat rotundu svatého Víta, kníže Spytihněv II. na místě rotundy vztyčil románskou baziliku a na jejím místě roku 1344 Karel IV. se svým otcem Janem založili katedrální chrám. Sloužil jako kapitulní kostel pro pražského arcibiskupa i jako korunovační, byl pohřebištěm králů a klenotnicí nejvzácnějších pokladů. Katedrála však nebyla několik století dostavěna, a proto se dnes skládá ze dvou částí: východní část s chórem s kaplemi a velkou zvonovou věží pochází ze 14.–15. století; západní část s příčnou lodí, trojlodím a průčelím s věžemi byla přistavěna teprve ve 2. polovině 19. století a na počátku století dvacátého.