Po stopách A. Muchy: Husova 9. Mucha a svobodné zednářství

Sdílet

Svobodné zednářství je filozofické a morální hnutí, které vzniklo v 18. století z anglického osvícenství. Po vzniku Československa se začala znovu formovat také zdejší zednářská lóže. Právě v Husově ulici č. p. 9 se od podzimu roku 1923 nacházela místnost prvního společného chrámu československých zednářských lóží. Alfons Mucha sympatizoval se svobodnými zednáři od mládí, což se projevilo v symbolice, kterou užíval již ve svých raných dílech (Zodiak z roku 1896). Do spolku svobodných zednářů byl přijat nejprve v Paříži 25. ledna 1898. Při zakládání české lóže po vzniku samostatné republiky se stal jedním z nejaktivnějších členů. Stál za návrhy odznaků, razítek, hlavičkového papíru a diplomů pro čestné členy. Podporoval činnost lóže finančně, ale i intelektuálně. Připravil české zednářské názvosloví, stanovy, překládal francouzsky vedený obřad “vnosu světla”.

více o místě

Mucha je také autorem knihy Svobodné zednářství, kterou vydal u příležitosti 333. výročí narození J. A. Komenského, duchovního zakladatele české lóže. Myšlenky svobodného zednářství propagoval Mucha, jak mohl, také ve svém umění, které je plné složité symboliky. Při oficiálním schválení Nejvyšší rady pro Československo 28. května 1922 byl jmenován “Nejjasnějším Svrchovaným Komandérem“.

 

Smazat logy Zavřít