přehled otevírací doba vstupné o místě Expozice se nachází v podzemní kryptě barokního chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Jedná se o autentické místo boje za druhé světové války v Praze v utajovaném úkrytu, který poskytla česká pravoslavná církev československým parašutistům od 28. 5. 1942 do 18. 6. 1942 po útoku na Reinharda Heydricha. otevírací doba leden—prosinec po zavřeno út, st, čt, pá, so, ne 09:00—17:00 více o otevírací době vstupné zdarma více o vstupném Zdroj: Vojenský historický ústav vstupné zdarma otevírací doba leden—prosinec po zavřeno út, st, čt, pá, so, ne 09:00—17:00 historie Na nároží dnešní ulice Resslova a Na Zderace byla v roce 1730 zahájena stavba kostela dle plánů Pavla Ignáce Bayera. Kostel byl projektován jako příslušenství emeritního domu pro vysloužilé kněze. Bayer během stavby celého komplexu zemřel. Kostel byl v roce 1940 dokončen dle plánů Kiliána Ignáce Diezanhofera a zasvěcen sv. Karlu Boromejskému. Kostel dnes stojí na vyvýšené terase, která vznikla při terénních úpravách okolí v 80. letech 19. století. Je to podélná sálová stavba, jejíž loď má tři pole, kruchtu a presbyterář. Fresky v interiéru, znázorňující výjevy z legendy sv. Karla, jsou od Karla Schöpfa, autorem štukové výzdoby z roku 1739 je Michal Ignác Palliardi. Původní cibulová střecha věže byla snesena v roce 1883. Kostel byl kompletně opraven a restaurován. Svatyně se používá více u jiného druhu sakrálních staveb, v tomto případě se jedná o svatostánek. Pravoslavná církev v Československu získala chrám již v roce 1933. Slavnostní vysvěcení chrámu sv. Cyrila a Metoděje proběhlo na svátek sv. Václava, 28. 9. 1935. Rozhodně se nejedná o sídlo biskupa Gorazda. První farářem chrámu zde byl Petr Kauer, kterého po jeho smrti nahradil v roce 1938 Václav Alois Čikl. Od počátku zde byl kaplanem Vladimír Petřek. Okupace Kostel se hluboce zapsal do naší historie za okupace. Pravoslavní kněží na žádost sokolského odboje ukryli v kryptě chrámu sedm československých vojáků v utajení. Mezi nimi byli i vojáci, kteří připravili a provedli 27. května 1942 v zatáčce V Holešovičkách atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jednalo se Jana Kubiše a Josefa Gabčíka z výsadku Anthropoid. Dalšími ukrytými vojáky byl nadporučík Adolf Opálka ze skupiny Out Distance, rotmistr Josef Valčík ze skupiny Silver A, rotmistr Jaroslav Švarc ze skupiny Tin, četař Jan Hrubý a četař aspirant Josef Bublík ze skupiny Bioscop. Parašutisté se v kryptě ukrývali od 28. května plných 21 dní. Zradil je Karel Čurda, parašutista ze skupiny Out Distance, který nalezl po atentátu úkryt v jižních Čechách na statku své matky. Podlehl propagandě, vyzradil jména útočníků a odbojářů, kteří parašutistům pomáhali. Výslechy zatčených odbojářů vedly k odhalení úkrytu v kostele. 18. června 1942 v brzkých ranních hodinách obklíčilo areál na 750 příslušníků Waffen SS, do kostela následně vniklo zatýkací komando gestapa a několik vojáků Waffen SS. K prvnímu boji došlo v kostele na kůru, kde měl hlídku Adolf Opálka, Josef Bublík a Jan Kubiš. Po třech hodinách boje padl Adolf Opálka po vážném zranění vlastní rukou. Josef Bublík zemřel během transportu do nemocnice. Jan Kubiš zemřel na následky zranění v SS lazaretu v Podolí. Ostatní čtyři parašutisté v kryptě bojovali další čtyři hodiny a poslední náboj si schovali pro sebe. Odmítli se vzdát německé přesile a raději ukončili život vlastní rukou. Kromě mnoha dalších, kteří poskytli parašutistům pomoc, byli popraveni i představitelé pravoslavné církve a chrámu sv. Cyrila a Metoděje, kteří se na ukrytí parašutistů podíleli: biskup Gorazd, předseda církevní obce Jan Sonnevend, farář Václav Čikl a kaplan dr. Vladimír Petřek. Pravoslavná církev byla v září 1942 zakázána. Památník Po válce byl kostel v letech 1945–1947 opraven. Krypta nebyla zpřístupněna k běžné návštěvě, konaly se tam výjimečné prohlídky a v 60. a 70. letech ojedinělé výstavy. Krypta byla veřejnosti zpřístupněna až v roce 1995 se vznikem památníku. Památku parašutistů připomíná bronzová pamětní deska s reliéfní postavou parašutisty a duchovního a se jmény hrdinů i jejich ochránců od Františka Bělského, zasazená v roce 1947 na stěnu kostelní krypty. V roce 1951 získala pravoslavná církev právní samostatnost a kostel se stal chrámem metropolitním. Současný ikonostas je tím původním ikonostasem, který byl výše napsanými umělci v chrámu již do roku 1935. V chrámu sv. Cyrila a Metoděje byl 28. 9. 1995 otevřen Národní památník obětí heydrichiády. V roce 2002 byl památník přejmenován na Národní památník hrdinů heydrichiády. Od roku 2017 je památník ve správě Vojenského historického ústavu. Expozice Výstava sleduje dějinný vývoj od Mnichovské dohody, přes vznik Protektorátu Čechy a Morava, nástup Reinharda Heydricha k moci, k přípravám a provedení operace Anthropoid až k boji v kostele a kryptě sv. Cyrila Metoděje. Pozornost je také věnována sokolským odbojářům a členům pravoslavné církve, jež parašutistům aktivně pomáhali. Expozice je v českém a anglickém jazyce a doplňují ji nejen unikátní sbírkové předměty, ale také dobové audiovize. Krypta má pietní charakter a uzavírá celou expozici. Nacházejí se v ní busty sedmi československých vojáků s jejich životopisy. Autorem bust je akad. sochař Milan Benda. Památník tvoří: krypta pod kostelem – pietní místo stálá expozice v hale přednášková síň s promítáním Vzdělávací program pro školní skupiny Podrobné informace o Operaci Antropoid