přehled otevírací doba vstupné o místě „Modrý pokoj“ v Ježkově bytě je autentickým interiérem, kde známý hudební skladatel žil a tvořil. Najdete zde jeho knihovnu, klavír, nototisky děl a předměty z pozůstalosti. Jaroslav Ježek (1906—1942) vytvořil vzor české moderní jazzové a taneční hudby, skládal však i klasickou hudbu a hudbu k filmům Voskovce a Wericha. otevírací doba leden—prosinec po zavřeno út zavřeno st 13:00—18:00 čt, pá, so, ne zavřeno větší skupiny na objednávku — do prostor památníku se vejde max. 15 osob pro vstup do památníku je nutné vyhledat v adresáři u vstupních dveří domu položku „Muzeum“ a nechat si otevřít domácím telefonem více o otevírací době vstupné základní 50 Kč snížené 30 Kč více o vstupném Zdroj: Národní muzeum vstupné základní 50 Kč snížené 30 Kč otevírací doba leden—prosinec po zavřeno út zavřeno st 13:00—18:00 čt, pá, so, ne zavřeno větší skupiny na objednávku — do prostor památníku se vejde max. 15 osob pro vstup do památníku je nutné vyhledat v adresáři u vstupních dveří domu položku „Muzeum“ a nechat si otevřít domácím telefonem historie Památník Jaroslava Ježka – Modrý pokoj V r. 1989 byl v domě v 1. patře otevřen pro veřejnost Památník Jaroslava Ježka, významného českého skladatele a dirigenta. Ježkův byt i pozůstalost uchovávala jeho matka Františka Ježková a sestra Jarmila v té podobě, jak je skladatel opustil. Muzeum české hudby získalo v roce 1983 nejprve umělcovu pozůstalost včetně vybavení pracovny, později celý byt. Na domě je skladatelova busta od sochaře Václava Vokálka z r. 1957 a pamětní deska s nápisem: V tomto domě žil a tvořil Jaroslav Ježek. Je zde zachován Ježkův legendární modrý pokoj ve své původní podobě včetně dobového zařízení. Jaroslav Ježek měl velmi špatný zrak a po nemoci trpěl i nedoslýchavostí. Sedm let strávil v hradčanském ústavu pro slepé a slabozraké děti. Pak vystudoval pražskou konzervatoř, kde studoval skladbu, a pak dostal roční soukromé stipendium do Paříže. Patřil ke generaci takových osobností, jako byli Jiří Frejka, E. F. Burian, Jindřich Honzl, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Václav Holzknecht a další. V letech 1928—38 působil jako skladatel, dramaturg a dirigent Osvobozeného divadla a úzce spolupracoval s Janem Werichem a Jiřím Voskovcem. Vytvořil vzor české moderní jazzové a taneční hudby, psal i vážnou hudbu, orchestrální sklady i mnohá díla klavírní a také hudbu k filmům Voskovce a Wericha. Těžce nesl odchod do nucené emigrace v USA v r. 1939, kam odejel před blížícím se nacistickým nebezpečím s oběma protagonisty Osvobozeného divadla. Opustil nejen své blízké, ale i svůj modrý pokoj, jehož kombinace světle a tmavě modré barvy i vybavení různými světelnými zdroji vyhovovalo jeho špatnému zraku. R. 1942 zemřel v New Yorku v nemocnici ve věku 36 let. Urna s jeho popelem byla převezena do Prahy a uložena do hrobu na Olšanských hřbitovech. Ježkův modrý pokoj, především černý mořený nábytek, navrhl Ježkův přítel architekt František Zelenka podle jeho potřeb a vkusu, ve stylu funkcionalismu. Pokoj zůstal vybaven tak, jak jej Ježek opustil. Pod oknem je černé křídlo Steinway s notovými materiály, na pracovním stole kalamář, brýle, těžítka, piják, dýmka a popelník, kapesní hodinky, tužka a notový papír. Je zde i zajímavá a bohatá knihovna se spisy Jiřího Wolkera, Jana Nerudy, mnoha díly české a světové beletrie, knihy o výtvarném umění, slovníky, mnoho knih o hudbě, hudebniny aj. Nechybějí ani původní kachlová kamna, pohovka, modré záclony a skřínka na gramodesky. Jsou zde partitury s osobním věnováním skladatele Igora Stravinského a Daria Milhauda.