přehled otevírací doba o místě Monumentální trojlodní kostel byl postaven na místě románského kostela ve 14. století. Roku 1625 byl kostel darován řádu dominikánů, kteří zde a v přilehlém klášteře působí dodnes. Kostel byl barokizován. Fresková výzdoba interiéru je od V. V. Reinera, jednoho z nejvýznamnějších malířů českého baroka, jehož ostatky jsou zde uloženy. více o místě otevírací doba listopad—březen po, út, st, čt, pá, so, ne 10:00—16:00 duben—říjen po, út, st, čt, pá, so, ne 08:00—18:30 více o otevírací době Zdroj: praha.op.cz otevírací doba listopad—březen po, út, st, čt, pá, so, ne 10:00—16:00 duben—říjen po, út, st, čt, pá, so, ne 08:00—18:30 Sv. jiljí je římskokatolický farní kostel a zároveň konventní kostel Řádu bratří kazatelů – dominikánů, který sídlí v přilehlém klášteře. Při kostele působí také Polská římskokatolická farnost. pravidelné bohoslužby pondělí–sobota: 18:30 česká (v po latinská s gregoriánským chorálem) neděle: 9:00 česká, 10:30 francouzská, 12:00 polská, 18:30 česká koncerty varhanní hudby → program historie Monumentální trojlodní kostel byl postaven na místě románského kostela biskupem Janem IV. z Dražic a poté arcibiskupem Arnoštem z Pardubic ve 14. století. K vysvěcení nového kostela došlo 13. května 1371 arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi. V roce 1364 zde začal kázat český kazatel Jan Milíč z Kroměříže. V době husitských nepokojů kostel připadl utrakvistické církvi (podobojí). Roku 1625 byl kostel darován řádu dominikánů, kteří zde a v přilehlém klášteře působí s výjimkou let 1950 – 1990 dodnes. Venkovní ráz kostela je gotický, v západní části dominují dvě věže. Vyšší věž měří 58, 5 m, nižší 43, 5 m. Na jižní straně se zachoval původní gotický portál, který byl při barokní úpravě překryt a v roce 1968 znovu odhalen. Na rozdíl od venkovní gotické architektury je interiér kostela barokní. Barokizaci interiéru započal v roce 1731 stavitel Ferdinand Špaček a také architekt František Maxmilián Kaňka. Fresková výzdoba je od Václava Vavřince Reinera, jednoho z nejvýznamnějších malířů českého baroka. Jeho ostatky jsou uloženy zde v kostele. Štukovou výzdobu provedl Bernardo Spinetti. Hlavní dřevěný oltář vytvořil František Ignác Weiss. Oltářní obraz Založení dominikánského řádu je od Antonína Stevense. V kostele jsou k vidění překrásné řezbářské práce. Čtyři zpovědnice od Richarda J. Prachnera, varhany z roku 1773 jsou řezbářským dílem Františka Ignáce Weisse. Z jeho dílny pochází také kazatelna.