přehled otevírací doba o místě Raně barokní kostel byl původně součástí bývalé jezuitské koleje (údajně třetí největší jezuitský komplex v Evropě), která dnes slouží jako fakultní nemocnice. Dominantu Karlova náměstí postavil v letech 1665 – 1671 architekt Carlo Lurago. Interiér na návštěvníka zapůsobí bohatstvím barokního dekoru a účinkem rozptýleného světla. Zařízení pochází převážně z doby kolem r. 1770. více o místě otevírací doba leden—prosinec po, út, st, čt, pá, so, ne 07:00—12:00 15:30—18:30 více o otevírací době otevírací doba leden—prosinec po, út, st, čt, pá, so, ne 07:00—12:00 15:30—18:30 pravidelné římskokatolické bohoslužby: po—so: 7:30, 17:30 ne: 7:00, 9:00, 11:00 (latinská), 17:30 historie Raně barokní kostel sv. Ignáce z Loyoly stojí na rohu Karlova náměstí a Ječné ulice. Původně byl součástí rozlehlého komplexu bývalé jezuitské koleje, která se rozkládala na jihovýchodní části náměstí. Dnes je zde fakultní nemocnice. Jádro jednolodního kostela s bočními kaplemi postavil v letech 1665 — 71 architekt Carlo Lurago, v letech 1671 — 78 ve stavbě pokračoval Martin Reiner. Průčelí kostela, nad trojúhelníkovým štítem, zdobí socha sv. Ignáce obklopená svatozáří, tzv. mandorlou. Portikus s balustrádou a věž z let 1697 — 99 je od Pavla Ignáce Bayera. Barokní sochy jezuitů na balustrádě pocházejí z dílny Matouše Václava Jäckla. V interiéru kostela budí pozornost monumentální vítězný oblouk mezi lodí a kněžištěm. Vnitřní bohatá štuková výzdoba je pravděpodobně od Tomassa Soldatiho. Barokní hlavní oltář zdobí obraz Sv. Ignác vstupuje do slávy nebeské od J. J. Heintsche. Kostel patřil do zrušení v roce 1773 jezuitské koleji a poté znovu náležel obnovenému řádu jezuitů v letech 1886 — 1950. Po pádu komunismu byl kostel v roce 1990 opět navrácen řádu Tovaryšstva Ježíšova. Svatý Ignác z Loyoly (1491 — 1556), svatořečení 1622, patron jezuitů, vojáků, dětí, těhotných žen, zakladatel řádu Tovaryšstva Ježíšova, autor duchovního díla Duchovní cvičení.