přehled o místě Hned dva zajímavé rekordy drží mezi pražskými sakrálními stavbami tento novoměstský chrám. První je ve čtyřiatřicetimetrové výšce jeho klenby - a to nikdy nebyl dostavěn do plánované rozlohy! Impozantní pohled se naskytne zejména z přilehlé Františkánské zahrady. Druhý primát kostel drží v maximální velikosti svého hlavního oltáře. více o místě bezbariérovost rampa pro vozíčkáře k dispozici Zdroj: http://pms.ofm.cz pravidelné římskokatolické bohoslužby po—so 8:00 a 18:00 ne: 9:00, 10:15 (pro rodiny s dětmi, mimo prázdnin), 11:30, 18:00 Kostel je otevřen k prohlídce denně od 9 do 18 hodin mimo časy bohoslužeb, komentované prohlídky na objednávku kaple sv. Antonína Paduánského – o Vánocích tu instalují jesličky, obvykle týden před Štědrým dnem do 6. 1. kaple sv. Jana Nepomuckého – 1. nádvoří kláštera, před vchodem do kostela, levá strana kaple Panny Marie Pasovské – zpovědnice (popř. příležitostné výstavy, celoročně instalované keramické jesličky) tradiční výstava betlémů, kterou pořádá Betlém klub Roztoky obvykle od začátku prosince, je umístěna v Galerii Ambit Kostel patří pod Římskokatolickou farnost u kostela Panny Marie Sněžné Praha-Nové Město při klášteře Řádu menších bratří – františkánů historie Hned po své korunovaci v roce 1347 založil Karel IV. klášter karmelitánů s kostelem, který měl být kostelem korunovačním. Proto měl gotický trojlodní kostel být po chrámu sv. Víta největším a nejvyšším a měl zabírat i prostor dnešního Jungmannova náměstí. Husitské války však přerušily úsilí stavitelů a do r. 1397 se podařilo vybudovat pouze vysoký chór. Ač nedostavěn, má kostel Panny Marie Sněžné nejvyšší klenbu ze všech pražských kostelů, cca 34 m (tento kostel je tedy nejvyšší kostelní stavbou v Praze) Za husitů byl kostel stánkem strany Jana Želivského, vůdce pražské chudiny. Později objekt zpustl a zřítila se klenba kostela. Na počátku 17. st. dostali klášter s kostelem bosí františkáni, kteří stavby rychle obnovili, zbudovali nově zřícenou klenbu, nižší střechu a na západě vysokou průčelní stěnu s hudební kruchtou. V 18. st. postavili před kostelem klasicistní farní budovu s mohutným portálem. V nádvoří před vchodem do kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého a Petra z Alkantary z r. 1715 od Jana Oldřicha Mayera. Nad portálem je nová mozaika od Viktora Foerstera. V interiéru kostela je 10 soch z 1. pol. 17. st., snad dílo Arnošta Heidelbergera. Hlavní raně barokní oltář od neznámého umělce z let 1649 – 51 je nejvyšší sloupový oltář v Praze, je vysoký 29 m. Obraz na oltáři připomíná legendu, která se pojí k založení baziliky Santa Maria Maggiore v Římě, podle níž byl kostel v Praze zasvěcen Panně Marii Sněžné. Hustým sněžením v srpnu na pahorek Esquilino v Římě naznačila Panna Maria ve snu zakladatelům kostela – zbožným manželům i papeži Liberiovi, kde má být kostel založen. Obraz Zvěstování Panny Marie na oltáři je z r. 1724 od Václava Vavřince Reinera, na oltáři sv. Kateřiny je obraz Světice od Jiřího Viléma Neunherze. Pozoruhodná je na severní straně kaple sv. Michala s barokními oltáři a přilehlé kaple Panny Marie Pomocné a svatého Jana Nepomuckého, které uzavírají nádvoří před kostelem. Na severní straně je zachovalý gotický portál vchodu na bývalý klášterní hřbitov, zdobený postavami Korunování Panny Marie, Karla IV. a jeho choti Blanky. V kryptách farního chrámu je pochováno 14 františkánů umučených pražskou lůzou v r. 1611 a mnoho významných osobností.