přehled o místě Kostel křížového půdorysu byl vystavěn v ušlechtilém slohu barokního klasicismu v letech 1691–1717 řeholním řádem theatinů (kajetánů). Architektonicky mimořádný prostor theatinského kostela doplňuje také cenná barokní sochařská a malířská výzdoba. Architektura chrámu se připisuje J. B. Matheymu, dokončení J. B. Santinimu-Aichelovi. více o místě Zdroj: praha.charita.cz/svkajetan řeckokatolická ukrajinská liturgie neděle v 9:00 Kostel je otevřen po—st: 13:00—17:00, čt—ne 10:00—17:00 Kostel provozuje Arcidiecézní charita Praha historie Klášter kajetánů (theatinů) č. 24 byl zřízen roku 1672 v domě při Nových zámeckých schodech, který theatinům zakoupil hrabě Martinic.Theatini provádějí hlavně misijní činnost, výchovu školní mládeže a charitu v nemocnicích. Klášter je prostá barokní stavba se zahradou, která sahá až k hradní rampě a která dnes patří Pražskému hradu. Hraběnka Šternberková zřídila pro mnichy při domě kapli Panny Marie Einsiedelnské. Když kaple nedostačovala, byl postaven sousední kajetánský kostel. Klášterní kostel byl postaven spolu s klášterem theatinů a posvěcen 29. 9. 1717.V roce 1783 zrušil klášter Josef II. Brzy se dostal do soukromého vlastnictví a byl změněn na obytný dům. Jeho majitel, známý vlastenec lékárník Jan Dobromil Arbeiter, přenechal skupině vlastenců kolem Josefa Kajetána Tyla bývalý klášterní refektář (jídelnu), aby v něm hráli české divadlo. R. 1869 koupila dům císařovna Marie Anna pro řád redemptoristů (duchovní práce v odlehlých zaostalých oblastech mezi nejchudšími). Redemptoristy vyhnal z kláštera v roce 1950 komunistický režim, kostel však zůstal zachován náboženským účelům. Kostel je jednolodní s půdorysem ve tvaru kříže. Uprostřed křížení je umístěna kupole. Kostel nemá věž, zvon je zavěšen v sanktusové věžičce. V Praze na svou dobu poměrně odvážný první návrh kostela vypracoval v roce 1679 italský architekt Guarino Guarini. Ten ale v původní podobě realizován nebyl. Základní kámen kostela byl položen až v roce 1691, protože výstavbě předcházela dlouhá jednání s malostranskou obcí a také zboření části přilehlé Strahovské brány; materiál z brány byl částečně využit na stavbu kostela. Autorem prováděcího projektu byl patrně Giovanni Domenico Orsi nebo Jean-Baptista Mathey. Počátkem 18. století se do stavby vložil vynikající architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který změnil tvar hlavního portálu, ale především výrazně upravil řadu detailů v interiéru kostela. Nezaměnitelným santiniovským příspěvkem ke stavbě je také unikátní samonosné točité schodiště vedoucí ze sakristie kostela do řádového domu kláštera, situovaného výše v hradčanském svahu. Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána v Nerudově ulici na Malé Straně byl v letech 2019-2021 řádovým kostelem Českého velkopřevorství Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.