přehled otevírací doba o místě Jeden z nejstarších filmových klubů v ČR a zároveň jeden ze středobodů filmového dění v Praze. Aero je kino s jedinečnou atmosférou, kam si můžete zajít na předpremiéry i premiéry nových filmů, osvědčené klasiky, páteční a sobotní noční projekce i tematické filmové přehlídky. více o místě otevírací doba Pokladna je otevřena vždy hodinu před začátkem prvního večerního představení, u dopoledních a odpoledních představení 30 minut před začátkem. Zavírá se 30 minut po začátku posledního představení. více o otevírací době Zdroj: www.kinoaero.cz otevírací doba Pokladna je otevřena vždy hodinu před začátkem prvního večerního představení, u dopoledních a odpoledních představení 30 minut před začátkem. Zavírá se 30 minut po začátku posledního představení. Program kina Programové zaměření: English Friendly Metropolitan Opera: Live in HD – operní přenosy z Metropolitní opery Bio senior Malé oči – (Nejen) víkendové odpolední projekce aktuálních rodinných filmů určené pro rodiče s dětmi, ale i pro kohokoli mladého duchem. Divadlo v kině – Tento cyklus přináší na plátna českých kin přímé přenosy ve vysokém rozlišení z prestižních divadelních scén. Většina představení je přenášena z londýnského National Theatre, ke kterému se přidávají i představení z Kenneth Branagh Theatre Company, The Royal Shakespeare Company a dalších zahraničních divadel. Filmový klub, Legendy v AERU, Popkulturní milníky Diáky – cestovatelské přednášky Ektoplasma – scifi, horor, fantasy Umění v kině Animované filmy PekaKucha Night Prague historie Zvukové kino Aero vzniklo jako samostatně stojící funkcionalistická budova ve dvoře obytného domu v Biskupcově 1733/31 v letech 1930–1933 podle plánů architekta Jindřicha Freiwalda jako provizorium. Budova nese některé prvky tzv. nautické architektury, velmi populární v období funkcionalismu. Aero bylo otevřeno 10. 11. 1933 filmem Madla z cihelny za osobní účasti Lídy Baarové, Hugo Haase, režiséra Vladimíra Slavinského a dalších známých osobností. Před válkou se zde promítaly většinou filmy československé, americké, německé a francouzské produkce, během války filmy německé, české, ale i francouzské nebo italské produkce (včetně povinných týdenních aktualit). Po roce 1948 až do poloviny šedesátých let ovládly kino sovětské filmy. Poté byla procentuální účast „socialistické“ produkce včetně domácí asi 60 %, zbytek pocházel z nekomunistických států. Původní počet sedadel 648 byl snížen během rekonstrukcí v letech 1959, 1998 a 2001 na dnešních 336 míst.