přehled otevírací doba o místě Funkcionalistická a první pražská výšková budova byla vystavěna v letech 1932—1934 pro Všeobecný penzijní ústav, v roce 1951 ji přebrala Ústřední rada odborů. Budova je od r. 1968 památkově chráněná. Ohromí vás nadčasová architektura, kvalitní materiály a spousta světla. Najdete zde řadu možností, jak se zabavit. Nezapomeňte vyrazit na střechu budovy na některý z programů, které zde probíhají, nebo jen tak posedět při drinku nebo kávě, a při tom si vychutnat unikátní výhled na Prahu. více o místě otevírací doba květen—září po, út, st, čt, pá, so, ne 13:00—00:00 více o otevírací době Zdroj: www.dumradost.cz otevírací doba květen—září po, út, st, čt, pá, so, ne 13:00—00:00 Střecha Radost vyhlídková terasa ve výšce 52 m vstupné na Střechu dle programu Střecha otevřena v letní sezónně koncerty, DJs, tančírny, kino, ranní cvičení, letní kino, kavárna aktuální informace o programech historie Funkcionalistická a první pražská výšková budova byla vystavěna podle návrhu architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka v letech 1932 -1934 pro Všeobecný penzijní ústav, v roce 1951 ji přebrala Ústřední rada odborů. Budova je od r. 1968 památkově chráněná. Na místě zrušené plynárny byl v letech 1932–1934 vybudován první mrakodrap v Československu. Po vydání zákona o penzijním pojištění v roce 1929 bylo rozhodnuto o stavbě nové budovy penzijního ústavu. Projekt byl svěřen dvěma mladým architektům – Josefu Havlíčkovi a Karlu Honzíkovi, kteří připravili pod vlivem francouzského architekta Le Corbusiera návrh funkcionalistické budovy s křížovým půdorysem, který by zaručoval optimální využití denního světla pro všechny kanceláře. Neobvyklý křížový půdorys byl navíc obložen světlými keramickými kachlíky o rozměrech 20 × 40 cm, což způsobilo dodnes užívané lidové pojmenování „kachlíkárna“.Severní a západní křídlo bylo projektováno na osm pater, východní a jižní na třináct. Návrh byl ovšem vypracován mnohem moderněji než zadání, respektive značně ho překračoval – ocelový skelet, průběžná okna, klimatizační větrání (první klimatizace amerického typu v Praze) a standardizace půdorysu, jehož základ tvořila kancelářská buňka o rozměrech 3,4 × 5,6 m. Dvojice architektů musela přestát několikaletou kampaň svých oponentů a konkurentů, než byl projekt po zdlouhavých jednáních konečně povolen. Vzhledem k období hospodářské krize ale začal další boj, tentokrát mezi lobby konkurenčních dodavatelů o změnu původního konceptu v jejich prospěch. Cihelny protestovaly proti obkladu keramickými dlaždicemi, dřevaři odmítali ocelová okna, betonáři zase ocelovou nosnou konstrukci… Architekti dokonce připravili zadávací plány i pro ocel a pro beton – nakonec zvítězil druhý jmenovaný materiál. Dne 1. 4. 1932 se začalo stavět a už za dva roky byl Všeobecný pensijní ústav slavnostně otevřen. V budově bylo postaveno celkem 610 minimálních kancelářských jednotek (10 980 m² čisté kancelářské plochy), jižní křídlo pak původně sloužilo obytným účelům, severní bylo koncipováno jako obchodní. Všeobecný pensijní ústav poskytoval v letech 1918–1948 starobní a invalidní pojištění československým soukromým zaměstnancům. VPÚ byl zrušen v červnu 1948, budovu převzala Ústřední národní pojišťovna, od roku 1952 objekt postupně přebírala Ústřední rada odborů a definitivně ji získala až v roce 1957. Od roku 2019 má objekt nové majitele a byl přejmenován na Dům Radost. V současné době komplex prochází velkou rekonstrukcí. Na jejím konci se má žižkovská „kachlíkárna“ proměnit v živý prostor otevřený umění, kreativitě a novým nápadům. Část domu zůstane vyhrazena pronájmům – kancelářím s výhledem, uměleckým ateliérům a dalším netradičním prostorům.