přehled otevírací doba vstupné o místě Botanická zahrada Na Slupi byla otevřena již roku 1898 a postupně zde bylo vybudováno arboretum, skleníky, jezírka a velké alpinum. Tyto části dnes spolu s ostatními venkovními expozicemi tvoří útulný zelený kout v centru Prahy dýchající atmosférou starých časů. otevírací doba září—březen po, út, st, čt, pá, so, ne 10:00—18:00 duben—srpen po, út, st, čt, pá, so, ne 10:00—19:30 otevírací doba skleníků únor, březen: po–ne 10:00–15:30 duben – říjen (do změny času): po–ne 10:00–16:30 listopad – leden: po–ne 10:00–15:00 Otevírací doba skleníků se může během výstav měnit. Skleník je nutno opustit nejpozději 30 minut po konci otvíracích hodin. více o otevírací době vstupné základní 100 Kč snížené 50 Kč rodinné 250 Kč Vstup do exteriérů je zdarma. více o vstupném Zdroj: www.bz-uk.cz vstupné základní 100 Kč snížené 50 Kč rodinné 250 Kč Vstup do exteriérů je zdarma. otevírací doba září—březen po, út, st, čt, pá, so, ne 10:00—18:00 duben—srpen po, út, st, čt, pá, so, ne 10:00—19:30 otevírací doba skleníků únor, březen: po–ne 10:00–15:30 duben – říjen (do změny času): po–ne 10:00–16:30 listopad – leden: po–ne 10:00–15:00 Otevírací doba skleníků se může během výstav měnit. Skleník je nutno opustit nejpozději 30 minut po konci otvíracích hodin. historie Dnešní botanická zahrada mezi ulicemi Benátskou, Na Slupi, Apolinářskou a Viničnou měla své historické předchůdce. Nejstarší pražská botanická zahrada byla založena lékárníkem Angelem z Florencie ve 14. stol. na místě dnešní hlavní pošty v Jindřišské ulici. Zahradu navštěvoval i Karel IV. Od roku 1600 měli jezuité botanickou zahradu v místě dnešního předsednictva vlády na Malé Straně. Ta byla po zrušení řádu prodána. Roku 1775 dala zřídit Marie Terezie na Smíchově na místě dnešních Dientzenhoferových sadů novou botanickou zahradu (dnešní ulice V Botanice), kterou později vlastnila pražská univerzita. Zahrada však trpěla záplavami i průmyslem, zrušena byla roku 1902. Proto stát koupil v roce 1890 pro pražskou univerzitu bývalou Společenskou zahradu, která se od roku 1845 nacházela v místě dnešní Botanické zahrady Na Slupi a která měla již od roku 1882 skleníkový komplex postavený jako výstavní pavilony. Společenskou zahradu založila Česká společnost pro zvelebování zahradnictví. V letech 1897 a 1898 sem byly ze Smíchova přeneseny mobilní sbírky a byly přistavěny skleníky. Botanická zahrada byla tehdy rozdělena mezi českou a německou část univerzity. Obě části byly slavnostně otevřeny roku 1898. Postupně se budovaly nové expozice a arboretum, skleníky, jezírka. Po skončení 2. světové války, během níž byla poškozena bombardováním část skleníků a zařízení, došlo ke sloučení obou částí zahrad pod jeden celek v Botanickou zrahradu Univerzity Karlovy. K zahradě byl připojen sousední svah o ploše cca 1800 m² a na něm bylo vybudováno velké alpinum. Byly vybudovány nové skleníky, které sloužily až do roku 1995. Od roku 1992 byla zahrada revitalizována, v letech 1996 — 1998 proběhla úplná rekonstrukce skleníkového komplexu. Zasklená plocha dnes činí 1700 m², zavlažování, vytápění a větrání je řízeno počítači. Expozice se měnily, v nezměněné podobě zůstala jen expozice hajní květeny a skalka z hlubočepského vápence tzv. Karlštejn, obě z roku 1904, a expozice léčivých rostlin ze začátku 20. století. V arboretu se zachovaly některé původní dendrologické inventáře ze Společenské zahrady, většina však pochází z konce 19. století a z doby pozdější. Pozoruhodná je expozice azalek a pěnišníků. Celková výměra zahrady včetně zasklené i zastavěné plochy je 3,5 ha. Rozdíl nadmořské výšky mezi nejnižším a nejvyšším bodem je 32 m. Přímým správcem zahrady je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. V areálu zahrady se nachází budova její katedry botaniky. Zahrada slouží přímé výuce studentů i široké veřejnosti.